Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Izraelská letadla zaútočila na radikály v Libanonu, napětí strmě roste

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: News.xinhuanet.com

Izraelská armáda v noci na dnešek ostřelovala základnu palestinské radikální organizace v Libanonu poblíž hranic se Sýrií a zaútočila i na cíle palestinského Hamásu v Pásmu Gazy. Oběti na životech nejsou hlášeny. O útoku v libanonském údolí Bikáa informovala agentura Reuters s odvoláním na libanonský deník An-Nahár.

O víkendu vzrostlo napětí mezi Izraelem a Libanonem poté, co dva drony dopadly na kancelář hnutí Hizballáh v Bejrútu, podle Hizballáhu a libanonské armády šlo o izraelské drony, Izrael to odmítl komentovat.

Izraelské letectvo dnes nad ránem ostřelovalo základnu radikální organizace Lidová fronta pro osvobození Palestiny - hlavní velení (PFLP-GC), která je spojencem Hizballáhu a v syrské válce podporuje tamního prezidenta Bašára Asada. Podle agentury Reuters šlo o o základnu v údolí Bikáa ve východním Libanonou nedaleko hranic se Sýrií. Izraelská armáda to nekomentovala.

Přiznala ale odvetný útok na pozice ozbrojeného křídla Hamásu v Pásmu Gazy, odkud palestinští radikálové v neděli večer vypálili tři rakety. V izraelském městě Sderot se konal hudební festival, na němž se sešlo 4000 lidí. Museli se uchýlit do krytů, protože se kvůli raketám rozezněly varovné sirény. Premiér Benjamin Netanjahu nařídil kvůli nedělním raketovým útokům zredukovat na polovinu dovoz paliva pro elektrárny v Pásmu Gazy, což bude mít dopad na dodávky elektřiny na tomto palestinském území.

Už v sobotu bombardoval Izrael íránské milice v Sýrii, podle mluvčího izraelské armády proto, že se chystaly vyslat ozbrojené bezpilotní letouny na cíle v Izraeli. Při tomto útoku přišlo o život pět lidí a izraelská armáda dnes dva z nich identifikovala jako členy libanonského Hizballáhu, kteří prý několikrát odjeli do Íránu a prošli výcvikem jednotky Al-Kuds tamních revolučních gard.

Libanonský premiér Saad Harírí incident s drony, při nichž nebyl nikdo zraněn, označil už v neděli za útok na svrchovanost Libanonu a za ohrožení regionální stability. Podle něj se tak zvýšilo napětí a byla porušena rezoluce Rady bezpečnosti, která ukončila v roce 2006 válku mezi Izraelem a vojenským křídlem Hizballáhu.

Two ambulances and a firetruck where dispatched to #Beirut #Hezbollah stronghold of Southern suburbs where reports of an #Israel targeted assassination surging. Victim (or lack thereof) unknown so far. pic.twitter.com/hbFNIHrRoa

— Riam Dalati (@Dalatrm) August 25, 2019

Hizballáh založily v roce 1982 íránské revoluční gardy. Z hnutí odporu se pak v Libanonu stala i široce uznávaná politická strana, která zasedá v parlamentu a má i zastoupení ve vládě. Její vojenské křídlo ale považují některé země za teroristickou organizaci.

Netanjahu, který je i ministrem obrany, také nekomentoval drony v Bejrútu, ale varoval sousední země, že budou čelit zodpovědnosti za jakýkoli útok vůči Izraeli. "Jakákoli země, která umožní, aby její území bylo používáno pro útoky na Izrael, ponese důsledky," uvedl Netanjahu v neděli na Izraelem okupovaných Golanských výšinách po boku náčelníka generálního štábu izraelské armády Aviva Kochaviho.

Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh pohrozil v neděli Izraeli odvetou. "Ode dnešní půlnoci, ať se izraelská armáda na hranicích připraví a čeká na nás," řekl v televizním vystoupení podle deníku The Times of Israel Nasralláh s tím, že odveta může přijít "za jeden, dva nebo tři dny".

Témata:  Izrael Izraelská armáda Libanon Benjamin Netanjahu Hizballáh Sýrie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.