Austin prohlásil, že válka na Ukrajině, kterou loni v únoru napadlo Rusko, je v rozhodující fázi a že jednání spojenců je pod drobnohledem nejen Moskvy, ale také historie. Formou videohovoru k účastníkům promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který spojencům poděkoval za dosavadní pomoc, zároveň je ale vyzval k poskytnutí tanků. Ukrajina již dostala řadu tanků ze sovětské éry, mimo jiné z Česka, ráda by ale získala pokročilejší německé tanky Leopard 2.

Německá média očekávala, že Berlín, který čelí tlaku, aby leopardy Ukrajincům dodal, dnes souhlas vysloví. Německý ministr obrany Pistorius však oznámil, že rozhodnutí ještě učiněno nebylo, ale že přijde v nadcházejících dnech. Řekl také, že pro případ kladného postoje chce být připraven, proto nařídil prověřit, jaké typy a zásoby leopardů mají německá armáda a německý zbrojní průmysl k dispozici.

Rozhodnutí zatím nepadlo ani v otázce, zda Německo dovolí vývoz leopardů na Ukrajinu ze zemí, které si tyto tanky pořídily dříve. Ochotné k tomu jsou Finsko s Polskem. Varšava přitom upozornila, že pokud Německo souhlasit nebude, učiní v dodávkách nestandardní kroky. Polský ministr zahraničí Mariusz Blaszczak uvedl, že vzniká koalice států, které předání leopardů podporují. Věří proto, že se požadavek podaří prosadit.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že Česko a Slovensko jsou ochotny ve prospěch Ukrajiny odložit dodávky leopardů pro své armády, které jim výměnou za dřívější pomoc Kyjevu slíbilo Německo. To by znamenalo 30 tanků Leopard 2 pro Ukrajinu v letošním roce. Mluvčí českého ministerstvo obrany Jiří Táborský ale dnes ČTK sdělil, že s Českem nikdo z německé strany o takovém řešení oficiálně ani neoficiálně nejednal.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes řekl, že dodávky západních tanků nijak nezmění průběh konfliktu na Ukrajině, ale jen přidělají problémy Ukrajině a Ukrajincům. Německý ministr obrany Pistorius naopak uvedl, že si je vědom, že leopardy mohou mít pro ukrajinskou armádu velký význam.

Krátce před dnešní schůzkou Spojené státy oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině v objemu 2,5 miliardy dolarů (55,2 miliardy Kč), celkem tak americká zbrojní pomoc Ukrajině dosáhla 26,7 miliardy dolarů (590 miliard Kč). Součástí nových dodávek bude mimo jiné 59 bojových vozidel pěchoty Bradley a 90 obrněných transportérů Stryker.

Německo žádné nové zbraně pro Ukrajinu neohlásilo, upřesnilo ale dodání těch dříve slíbených. Ještě během ledna a února ukrajinské síly dostanou ke 30 zaslaným samohybným protiletadlovým kanónům Gepard sedm dalších a na jaře Kyjev převezme také další moderní systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM. Ten zatím nemá ani německá armáda.

"Hovoříme zde o jarním balíčku pomoci v celkové ceně přes jednu miliardu eur (přes 24 miliard Kč)," poznamenal Pistorius. Doplnil, že součástí balíčku jsou logistika, výcvik a munice. "Celkem tak Německo poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 3,3 miliardy eur (79 miliard Kč)," dodal.

Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley na závěrečné tiskové konferenci na základně Ramstein prohlásil, že pro Ukrajinu bude velmi obtížné vytlačit v letošním roce ruské vojáky z celého svého území a že válka nakonec skončí u jednacího stolu.

V Bruselu dnes přední činitel Evropské unie novinářům řekl, že země evropského bloku by měly brzy vyhradit dalších 500 milionů eur (12 miliard korun) na nákupy zbraní pro Ukrajinu. Podle tohoto zdroje by měli uvolnění v pořadí sedmé půlmiliardové platby z obranného fondu EU schválit v pondělí ministři zahraničí. Sedmadvacítka také chystá nové sankce proti Rusku, jejichž schválení chce část zemí stihnout do začátku února.