"Kauza Katargate zásadním způsobem poškozuje reputaci Evropského parlamentu a myslím si, že to ještě více narušuje důvěru lidí v demokratické instituce a evropské instituce. Proto je potřeba přijmout řadu preventivních opatření," řekla Jourová, byť soudí, že korupční skandál je selháním jednotlivců.

Jourová chce například navrhnout zpřísnění pravidel pro transparentnost a pracovat na protikorupční strategii, v níž se bude jeden z pilířů zabývat evropskými institucemi. "Nemůžeme kázat vodu a pít víno. Evropské instituce by měly jít příkladem i v tom, jak mají nastaveny preventivní opatření proti korupci a netransparentnímu jednání,“ zdůraznila.

V korupční aféře čelí několik současných či bývalých pracovníků Evropského parlamentu podezření, že výměnou za peněžité i jiné dary sloužili zájmům Kataru. Mezi lidmi, které zadržela belgická policie, je i nyní již bývalá místopředsedkyně EP Eva Kailiová. Ona a další lidé jsou obviněni ze zločinného spolčení, korupce či praní špinavých peněz. Kailiová i Katar obvinění odmítly.

K dalším svým úkolům Jourová zařadila prosazení zákona o mediální svobodě, který má podle ní příznivce i odpůrce. "Mám nabito, co se týče dat, že média si zaslouží větší ochranu skoro ve všech členských státech, kde vidíme nějakou negativní tendenci," uvedla. Jourová chce také dokončit projednávání nařízení o politické reklamě, aby lidé byli při využívání internetu informováni o tom, že určitý text je placená reklama za účelem ovlivnění jejich politických preferencí.

Jourová bude pracovat rovněž na návrhu legislativy k omezení ovlivňování evropské společnosti a demokratického systému zvenčí. "To znamená, že se budeme snažit ucpat kanály, přes které do Evropy plyne nenávistná propaganda, která má omezit důvěru lidí v evropské a ve státní demokratické instituce,” řekla. Větší pozornost si podle místopředsedkyně komise zaslouží i používání technologií, které by mohly sloužit nelegálnímu odposlouchávání určitých skupin lidí či institucí.