Švédská prokuratura dnes oznámila, že ukončila vyšetřování dosud neobjasněné vraždy švédského premiéra Olofa Palmeho z roku 1986. Za hlavního podezřelého přitom označila grafického designéra Stiga Engströma, který však již v roce 2000 zemřel.
Sociálnědemokratický politik byl zastřelen v noci 28. února 1986, když šel ve Stockholmu společně s manželkou z kina. Engström byl jedním z lidí, o nichž se od začátku vědělo, že byl na místě činu. Policie ho opakovaně vyslýchala jako svědka a krátce ho považovala i za možného podezřelého.
Švédský státní zástupce Krister Petersson, který vyšetřování převzal v roce 2017, uvedl, že Engström nenáviděl Palmeho a jeho politiku. "Jelikož zemřel, nemohu ho obvinit," prohlásil Petersson na dnešní napjatě očekávané tiskové konferenci.
Engströmovi se v případu přezdívá Skandia man, protože na scénu dorazil z nedaleké kanceláře pojišťovny Skandia, kde byl zaměstnán. V době činu mu 52 let, v minulosti působil v armádě a byl členem střeleckého klubu. Často pracoval dlouho do noci a měl problémy s alkoholem, řekl státní zástupce Petersson. Popis vraha prchajícího z místa činu, který poskytlo několik svědků, odpovídal Engströmovi.
Palme často chodil ven bez osobních strážců, což byl také případ onoho osudného večera. Politikova žena byla při útoku zraněna a později za střelce označila již dříve trestaného Christera Petterssona, který byl posléze odsouzen. Rozsudek však byl po pár měsících zrušen. V případu bylo vyslechnuto asi 10.000 osob a k odpovědnosti za vraždu Palmeho se přihlásilo 134 lidí, desítky z nich duševně nemocných. Následné vyšetřování je jako pachatele všechny vyloučilo.
Palme byl členem Švédské sociálnědemokratické dělnické strany a prosazoval švédský model sociálního státu. Na mezinárodní scéně pracoval ve prospěch omezení jaderného zbrojení, prosazoval právo národů na sebeurčení, kritizoval tehdejší režim apartheidu v Jihoafrické republice i americkou a sovětskou zahraniční politiku.
Palme měl mnoho nepřátel v zahraničí i ve své vlasti, kde byl především v armádních kruzích kritizován za ústupky vůči Sovětskému svazu. Jinak byl ale ve Švédsku populární a jeho politiku ovlivňoval více než tři desetiletí.
Po premiérově smrti se objevilo mnoho teorií o politickém spiknutí zahraničních sil. V podezření se ocitly například separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), americká zpravodajská služba CIA, sovětská tajná policie KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády (RAF) či Irák. Stín podezření padl mimo jiné i na domácí pravicové extremisty či na švédskou tajnou policii Säpo. V 90. letech se často spekulovalo o tom, že za Palmeho vraždou mohl být jihoafrický rasistický režim.
Engström, kterého dnes švédská prokuratura označila za hlavního podezřelého, nijak nepopíral, že na místě činu byl. Uvedl, že mluvil s Lisbet Palmeovou i s policií a že se snažil oběť resuscitovat. Brzy po vraždě se Engström objevil ve švédských médiích a kritizoval policii za její postup v případu. Detailně také popsal, co 28. února večer dělal, tuto verzi ale několikrát změnil. Policie nakonec označila Engströma za nespolehlivého svědka, který se chce pouze zviditelnit na veřejnosti.
Podle agentury AFP může být případ Palmeho vraždy znovu otevřen, pokud se v budoucnu objeví nové důležité skutečnosti.
Témata: Olof Palme, Švédsko, vražda
