Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klíčové výbory EP odmítly označení jádra a plynu za ekologické investice

Sídlo Evropského parlamentu
Sídlo Evropského parlamentu
Foto: Pixabay

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu dnes odmítla dočasné označení jádra a plynu za ekologicky čisté zdroje energie. Europoslanci z výborů pro hospodářství a životní prostředí schválili usnesení, které má zablokovat přijetí takzvané taxonomie podporované většinou členských států včetně Česka.

Konečné slovo bude mít červencové plénum EP, kde bude pro odmítnutí návrhu potřebná většina europoslanců.

Evropská komise navrhla zařazení jádra a plynu mezi takzvané přechodové zdroje v lednu s cílem přesvědčit investory, že se do nich vyplatí vložit peníze. Unijní exekutiva tím vyšla vstříc požadavkům velké skupiny členských zemí včetně Francie, Polska nebo Česka, které chtějí využívat jeden či oba zdroje jako náhradu za uhlí nebo ropu. Tyto zdroje chce EU v rámci cesty ke klimatické neutralitě z energetického mixu co nejdříve vyřadit. Pravidla má možnost zamítnout kvalifikovaná většina členských zemí či většina europoslanců.

"Velké vítězství pro životní prostředí!" komentoval na twitteru výsledek dnešního hlasování výborů francouzský europoslanec z frakce zelených David Cormand. Pro usnesení požadující zamítnutí taxonomie hlasovalo 76 poslanců, proti bylo 62.

Zvláště zelení a socialisté se snaží přesvědčit kolegy z ostatních skupin, že podpora plynu a do jisté míry i jádra bude pro životní prostředí škodlivá a nepřispěje ke splnění klimatických cílů unie. Zda se jim podaří získat většinu hlasů na plenárním zasedání za tři týdny však zatím není jisté. Řada poslanců včetně většiny českých hodlá taxonomii s odvoláním na přínos pro jejich zemi podpořit.

Témata:  Evropský parlament energetika jaderné elektrárny plyn

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.