Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik uprchlíků směřuje do EU? Frontex zveřejnil nová čísla

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Balkánská trasa byla pro uprchlíky a migranty z asijských a afrických zemí hlavní vstupní branou do Evropy i předtím, než Turecko přestalo bránit přechodům běženců do Řecka.

Vyplývá to z údajů evropské pohraniční agentury Frontex, podle nichž se letos v lednu pokusilo přes balkánské země nelegálně dostat na území Evropské unie více než 5000 lidí. Jen za poslední týden se jejich počet v reakci na rozhodnutí Ankary výrazně znásobil.

Po moři se v lednu pokusilo dostat do Řecka 3382 lidí, zatímco přes pevninské hranice jich do balkánských zemí mířilo 2035. Většinou to byli uprchlíci ze Sýrie či Afghánistánu.

- Greece border is an EU border #solidarity - Compassion for migrants lured with false promises- @Frontex preparing rapid intervention with specialist staff and equipment ? More remarks from @vonderleyen : https://t.co/1gWGohy3Hq pic.twitter.com/Sd5M4epsgN

— EUHomeAffairs (@EUHomeAffairs) March 4, 2020

Lednové údaje se výrazně neliší od čísel z posledních let, kdy Frontex ročně registroval ve východním Středomoří několik desítek tisíc migrantů mířících do Evropy. Je to však až desetkrát méně než v roce 2015 v době vrcholící migrační vlny, kdy tuto cestu zvolilo přes 800.000 lidí. Jejich počty začaly klesat o rok později po podpisu migrační dohody mezi EU a Tureckem.

Podle lednových statistik zůstával na úrovni z posledních let i počet lidí na dalších dvou hlavních migračních cestách. Zatímco před centrální Středomoří a Itálii chtělo do Evropy 1467 migrantů převážně z afrických zemí či Bangladéše, západnější španělskou trasu zvolilo 1138 lidí pocházejících zejména z Alžírska a Maroka.

Témata:  uprchlíci EU migrace Řecko Frontex

Související

Aktuálně se děje

3. dubna 2025 21:02

Další vydírání pod taktovkou USA? Raději infarkt, než Rubiových 5 % HDP na armádu

Šéf americké diplomacie Marco Rubio prohlásil, že členské státy NATO by měly na obranu vynakládat minimálně pět procent HDP. Další z řady nesmyslných návrhů administrativy prezidenta Donalda Trumpa – jako by nestačilo, že Evropu vydírá obchodní válkou, teď by jí ještě rád diktoval, kolik má utrácet za zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Izraelská armáda

Analýza

Katastrofální situace v Pásmu Gazy: Izrael už necílí jen na Hamás, ale i na zisk dalšího území

Izrael zásadně mění svůj přístup k situaci v Pásmu Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu oznámil novou vojenskou strategii, která počítá s postupným obsazováním částí palestinského území. Tento vývoj přichází v momentě, kdy světová pozornost slábne – částečně i kvůli šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který ji přesměroval jinam. Vyhlášením nové obchodní války rozvířil mezinárodní agendu a odvedl zrak od humanitární katastrofy, která se v Gaze dál prohlubuje.