Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koloseum se dočká výsuvného dřevěného povrchu

Koloseum, ilustrační foto
Koloseum, ilustrační foto
Foto: Pixmac

Aréna římského Kolosea bude mít do roku 2022 výsuvný dřevěný povrch, napsala agentura ANSA. Návštěvníci si pak budou moci tuto antickou památku prohlédnout z perspektivy gladiátorů. Projektu se z rozhodnutí komise odborníků zhostí společnost Milan Ingegneria, informoval dnes italský ministr kultury Dario Franceschini.

V současnosti je dřevem pokrytý jen kus jeviště. Plocha arény byla odstraněna kvůli archeologickým vykopávkám v 19. století, připomíná agentura AP. Nyní je v plánu, že obnažená centrální část půjde zakrýt pohyblivými dřevěnými panely, případně bude možné místo do půl hodiny zase odkrýt. Prostory pod dřevěným jevištěm, jež bylo v době gladiátorů pokryté pískem, budou větrány a vlhkost i teplotu v nich budou správci regulovat.

Na projekt bylo vyčleněno 18,4 milionu eur (bezmála 396 milionů Kč). Franceschini jej na virtuální tiskové konferenci označil za další krok v návratu k původní podobě Kolosea.

I původní aréna měla sofistikovaný systém, který místa otevíral a zavíral, aby se na povrch z podzemí daly vyzdvihnout objekty či zvířata. Koloseum bylo postaveno mezi lety 70 a 80 našeho letopočtu. Konaly se zde gladiátorské zápasy, ale i zápasy s divokou zvěří, rekonstrukce známých bitev či popravy. Pojalo kolem 50.000 lidí.

Témata:  Koloseum Řím,  Itálie,  Řím

Aktuálně se děje

26. září 2026 4:00

Nejnovější předpověď počasí. Babí léto nebude krátké

Babí léto má v Česku začít již během tohoto víkendu, ale důležitá je především informace, že jen tak neskončí. Podle nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by mělo pokračovat až do prvního říjnového víkendu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.