Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Radikálové v Římě ohrožovali Eritrejce při mši, ženy a děti v obavách čekali na policii

Řím
Řím
Foto: Pixmac

Řím - Pravicoví radikálové v Římě ohrožovali 35 uprchlíků z Eritreje při sobotní večerní mši. Zhruba dvacítka se jich shromáždila před kostelem na ulici Via Tiburtina ve východní části města a bránila utečencům v odchodu. Utečenci, mezi nimiž byly hlavně ženy a děti, čekali v kostele ze strachu před násilím přes hodinu, než dorazila policie.

Podle internetového vydání italského deníku Corriere della Sera, které cituje agentura APA, byli útočníci z organizace "Řím Římanům".

Policii zavolal Červený kříž, který areál provozuje, pod její ochranou pak uprchlíci nastoupili do dvou přistavených malých autobusů a vrátili se na svou ubytovnu. Podle zástupce Červeného kříže Giorgia de Acutise nebyl mezi násilníky nikdo ze sousedství. Šlo prý "o osoby, které chtějí rozsévat nenávist a nesnášenlivost".

K vypjatým scénám došlo u uprchlického zařízení v městské části Tiburtino III již v úterý a ve středu. Rozbuškou se měl stát incident, při kterém prý mladý Eritrejec začal házet kameny po dětech, když ho předtím provokovaly. Podle médií se pak před zařízením shromáždilo několik desítek rozzlobených lidí. Muže, který údajně házel kamení, bodla železnou tyčí do zad 36letá žena. Byla již obviněna z ublížení na těle.

Témata:  Itálie uprchlíci EuroZprávy.cz Koloseum Řím

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.