Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kreml nemá strach ze zvratu kvůli raketám ATACMS v rukou Ukrajinců

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

To, že má Ukrajina přístup k těžkým zbraním dlouhého dosahu včetně raket ATACMS ze Spojených států, v zásadě nezmění výsledek probíhající války. Prohlásil to ve čtvrtek Kreml, uvedla agentura AFP.

"Spojené státy jsou přímo zapojeny do tohoto konfliktu. Jdou zvýšit dosah zbraňových systémů, které už (Ukrajině) dodávají," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"V zásadě to nemůže změnit výsledek speciální vojenské operace. Dosáhneme svého, ale způsobí to více problémů samotné Ukrajině," dodal mluvčí.

Americké ministerstvo zahraničí ve středu potvrdilo, že v tichosti poslalo Ukrajině rakety ATACMS, aby je použila na svém vlastním území. Podle resortu tyto rakety na Ukrajinu dorazily tento měsíc.

Některé rakety ATACMS dokáží zasáhnout cíl vzdálený až 300 kilometrů. Americký resort diplomacie potvrdil, že USA Ukrajině dodaly právě tento druh raket s dlouhým doletem.

Americké ministerstvo zveřejnilo informace o dodání raket v den, kdy americký prezident Joe Biden podepsal zákon o nové pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 61 miliard dolarů. Šéf Bílého domu tím umožnil Pentagonu ohlásit nový balík pomoci, který obsahuje i pro Ukrajinu nezbytně nutnou munici pro dělostřelectvo a protivzdušnou obranu.

Témata:  válka na Ukrajině Rusko Armáda Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 20:38

Co se dělo za zdmi paláce? Královna Alžběta II. se údajně účastnila paranormálního rituálu

Královna Alžběta II. a její matka, královna matka, se v roce 2000 údajně zúčastnily obřadu vymítání duchů na panství Sandringham. Celá událost se odehrála poté, co si personál panství začal stěžovat na podivné a nevysvětlitelné paranormální jevy v pokoji, kde v roce 1952 zemřel otec královny Alžběty, král Jiří VI. Podle historiků se nejednalo o klasický exorcismus, který známe z filmů, ale spíše o „náboženský rituál očištění“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.