Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kreml nemá strach ze zvratu kvůli raketám ATACMS v rukou Ukrajinců

Rusko, Kreml
Rusko, Kreml
Foto: Pixabay

To, že má Ukrajina přístup k těžkým zbraním dlouhého dosahu včetně raket ATACMS ze Spojených států, v zásadě nezmění výsledek probíhající války. Prohlásil to ve čtvrtek Kreml, uvedla agentura AFP.

"Spojené státy jsou přímo zapojeny do tohoto konfliktu. Jdou zvýšit dosah zbraňových systémů, které už (Ukrajině) dodávají," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"V zásadě to nemůže změnit výsledek speciální vojenské operace. Dosáhneme svého, ale způsobí to více problémů samotné Ukrajině," dodal mluvčí.

Americké ministerstvo zahraničí ve středu potvrdilo, že v tichosti poslalo Ukrajině rakety ATACMS, aby je použila na svém vlastním území. Podle resortu tyto rakety na Ukrajinu dorazily tento měsíc.

Některé rakety ATACMS dokáží zasáhnout cíl vzdálený až 300 kilometrů. Americký resort diplomacie potvrdil, že USA Ukrajině dodaly právě tento druh raket s dlouhým doletem.

Americké ministerstvo zveřejnilo informace o dodání raket v den, kdy americký prezident Joe Biden podepsal zákon o nové pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 61 miliard dolarů. Šéf Bílého domu tím umožnil Pentagonu ohlásit nový balík pomoci, který obsahuje i pro Ukrajinu nezbytně nutnou munici pro dělostřelectvo a protivzdušnou obranu.

Témata:  válka na Ukrajině,  Rusko,  Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

28. září 2026 18:08

Vtrhli přímo na jeviště... Štefan Margita musel řešit nečekané problémy

Operní pěvec Štefan Margita se zúčastnil tiskové konference České televize k podzimnímu vysílacímu schématu. Představil na ní nový dokumentární film s názvem Štefan Margita – Čas přítomnosti. Snímek se zaměřuje především na zpěvákovu současnou životní situaci a vyhýbá se tradičnímu rekapitulování jeho profesní historie. Na tvorbě projektu se podílel mladý tvůrčí tým, který do natáčení vnesl osobitou energii a odvahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.