Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kyjev představil svůj plán pro Krym poté, co ho osvobodí

Krym
Krym
Foto: Pixabay

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov dnes představil plán kroků, které chce Kyjev podniknout poté, co získá zpět kontrolu nad okupovaným Krymem. Obsahuje mimo jiné záměr zbourat strategický most, který spojuje okupovaný černomořský poloostrov s Ruskem, nebo trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro ruskou správu Krymu.

Danilov plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinská armáda připravuje na jarní protiofenzívu v naději, že po více než 13 měsících války dosáhne nových rozhodujících úspěchů a ukončí ruskou válku. Informovala o tom agentura AP.

Moskva anektovala Krym v roce 2014, ale většina světa jej jako ruské území neuznává. Budoucí status poloostrova zřejmě bude klíčovým prvkem při jakýchkoli jednáních o ukončení současných bojů.

Kreml požaduje, aby Ukrajina jako podmínku míru uznala ruskou svrchovanost nad Krymem i další územní zisky Moskvy, která formálně anektovala také čtyři ukrajinské oblasti na jihu a jihovýchodě Ukrajiny. Kyjev vyloučil jakékoli mírové rozhovory s Moskvou, dokud ruská vojska neopustí všechna okupovaná území včetně Krymu.

Danilov navrhl trestní stíhání Ukrajinců, kteří pracovali pro Moskvou jmenovanou správu Krymu, a dodal, že někteří z nich budou obviněni z trestných činů. Jiní zase přijdou o státní důchody a bude jim zakázáno pracovat ve státní správě. Chystaný postup přirovnal k procesu denacifikace Německa po druhé světové válce. V dalším z bodů programu avizoval okamžité propuštění politických vězňů, včetně mnoha krymských Tatarů.

Všichni ruští občané, kteří se na Krym přestěhovali po roce 2014, by měli být vyhoštěni a všechny obchody s nemovitostmi uzavřené pod ruskou vládou by měly být podle Danilova anulovány.

V rámci plánu také vyzval k demolici 19 kilometrů dlouhého Kerčského mostu, který Rusko postavilo mezi jihoruským Krasnodarským krajem a Krymem. Most, který je nejdelším v Evropě, v říjnu vážně poškodila bomba nastražená v nákladním automobilu. Moskva z útoku obvinila ukrajinskou vojenskou rozvědku.

Rusko poškozený úsek mostu opravilo a obnovilo tok dodávek na Krym, který během války sloužil jako klíčový uzel pro ruskou armádu. Ukrajina se k odpovědnosti za útok nepřihlásila, ale ukrajinští představitelé v minulosti opakovaně vyhrožovali, že na most zaútočí.

Danilov by se rovněž zasazoval za přejmenování města Sevastopol, které je od 19. století hlavní základnou ruské Černomořské flotily. Řekl, že by se mohlo jmenovat Objekt č. 6, než se najde jiný název.

Ruskem dosazený gubernátor přístavního města Michail Razvožajev označil plán za "zvrácený". "Bylo by špatné brát vážně připomínky nemocných lidí. Je třeba je léčit, a to nyní dělá naše armáda," řekl Razvožajev agentuře TASS.

Danilov svůj plán zveřejnil v době, kdy se ukrajinské jednotky připravují na použití nově dodaných západních zbraní, včetně desítek bojových tanků, k prolomení ruské obrany a znovuzískání obsazených oblastí v protiofenzívě, která se očekává již tento měsíc.

Ruské jednotky se již měsíce snaží dobýt Bachmut v rámci svého úsilí o obsazení celé Doněcké oblasti, která je součástí východního průmyslového srdce Ukrajiny - Donbasu. Osmiměsíční boje o Bachmut jsou zřejmě nejdelší a pravděpodobně i nejsmrtonosnější bitvou války.

Témata:  Krym válka na Ukrajině Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.