"Klíčovým cílem Ruské federace bylo a je dobytí celého území Ukrajiny. Rusko to plánovalo provést rychle, ale Putinův blitzkrieg (blesková válka) selhal. Přesto však Rusko neupustilo od svého plánu zabrat celé ukrajinské území," uvedla podle agentury Reuters Maljarová s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ruská federace vojensky napadla Ukrajinu 24. února, svou agresi označuje jako "zvláštní vojenskou operaci" s cílem "demilitarizovat a denacifikovat" sousední zemi. Ukrajina a Západ zdůrazňují, že Moskva k vojenskému vpádu neměla důvod.

Ukrajinská armáda tvrdí, že Moskva chce upevnit pozemní koridor mezi dvěma proruskými separatistickými republikami na východě Ukrajiny a ukrajinským poloostrovem Krym, který Rusové anektovali v roce 2014.

"Dnes Rusko plánuje dosáhnout některých menších cílů, aby ukázalo výsledky. Ale ve skutečnosti využívá každý moment, aby shromáždilo své síly, přeskupilo armádu a mohlo pokračovat v útoku," tvrdí Maljarová. "Nepřítel se učí, jak proti nám bojovat. Jestliže v prvních dnech byla ruská armáda dezorientovaná, tak nyní se přizpůsobuje naší taktice a strategii, potřebuje čas... aby se naučila bojovat s naší strategií," řekla náměstkyně.

Podobně se dnes podle agnetury Reuters vyjádřil zástupce náčelníka štábu ukrajinských pozemních sil Oleksandr Hruzevyč. Pokud se invazním silám podaří plně ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast, existuje podle něj hrozba, že obnoví útok i na Kyjev.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč podle agentury Ukrinform prohlásil, že ruské jednotky častěji používají bezpilotní letouny, protože se obávají používat vojenská letadla. "Protože ve zbytku Ukrajiny je naše letectvo sestřeluje," řekl Arestovyč. Hlavní úsilí přitom soustřeďují na východě země.

Tvrdé boje se podle něj nyní odehrávají ve městech Rubižne, Popasna a Severodoněck ve východoukrajinské Luhanské oblasti. "Situace je velmi složitá," konstatoval. Ruské invazní síly rozvíjejí ofenzivu z Izjumu na jih, směrem ke Kramatorsku a Slovjansku. Snaží se také útočit na linii mezi Vuhledarem a Marjinkou, dodal poradce, podle něhož se tak Rusové pokoušejí ukrajinské jednotky obklíčit. Obnovili také ofenzivu v Mariupolu, ale ukrajinská obrana se drží, řekl Arestovyč.

Úřady v Luhanské oblasti mezitím naléhají na obyvatele regionu, aby se co nejdříve evakuovali. "Těchto několik dní může být poslední šancí k odjezdu! Všechna svobodná města Luhanské oblasti jsou pod palbou nepřítele," uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Ruské jednotky se podle něj připravují na ofenzivu a snaží se odříznout všechny možné způsoby, jak lidi z oblasti dostat. Ukrajinská vicepremiérka ve středu vyzvala k urychlené evakuaci kromě Luhanské také obyvatele Doněcké a části Charkovské oblasti.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.