Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kypr chce vést unijní politiku pro Středomoří. V cestě mu stojí několik silných kandidátů

Kypr
Kypr
Foto: Pixabay

Středomořská politika je jednou z nejcitlivějších oblastí Evropské unie. O její vedení v rámci Evropské komise požádal nečekaný kandidát: Kypr. Pokud se opravdu chce ucházet o tuto politiku, musí překonat země jako Španělsko, Francie, Itálie nebo Řecko. 

Dokazují to slova řeckého premiéra Kyriaka Mitsotakise pro Politico. „Můžeme přispět k otázkám souvisejícím s námořní dopravou a Středomořím,“ prohlásil s tím, že o tuto pozici mají Řekové velký zájem.

Kyperský zájem avizoval tamní prezident Nikos Christodoulides. „Kyperský kandidát je pro tuto funkci ideální,“ uvedl. Kypr má podle něj „co nabídnout“ v oblasti námořní dopravy a dalších otázek týkajících se středomořského regionu.

Středomořská politika je součástí širšího plánu staronové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Je to po našich vlastních naléháních, že pan předseda cítil potřebu mít komisaře, který by se zabýval výhradně touto oblastí,“ přiblížila předsedkyně.

Christodoulides ale sám neví, co taková politika přesně znamená. „Budeme muset v praxi zjistit, co portfolio pro Středomoří znamená, jaké jsou pravomoci, jaké jsou odpovědnosti, jaký je rozsah angažovanosti,“ řekl kyperský prezident.

Řecký premiér Mitsotakis připustil, že eurokomisař v této oblasti bude přínosný. „Nejsme již novým členským státem, máme 20 let zkušeností, předsedali jsme a v první polovině roku 2026 budeme podruhé předsedat Radě EU. Nyní chceme portfolio, kde věříme, že zástupce Kyperské republiky bude mít přidanou hodnotu,“ reagoval na něj Christodoulides.

Situace ve Středozemním moři je kritická. Proudí tudy nelegální migranti z afrického kontinentu, vedle nich zde probíhá čilý obchod mezi Evropou, Afrikou a arabským regionem. Především řecké a italské pohraniční stráže mají značné starosti se zvládáním uprchlické krize. Do řešení se zapojuje také Turecko, které má s Kyprem velice napjaté vztahy od té doby, co na něj přes 50 lety provedlo invazi.

Kypřané kromě vedení středomořského portfolia požadují také posílení role bloku v rozhovorech s Tureckem. „Tam, kde se s Tureckem stále nedohodneme, leží odpověď v EU. Zapojení EU povede k řešení, které bude výhodné jak pro EU, tak pro Turecko,“ podotkl kyperský prezident.

Témata:  Kypr

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.