Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kypr chce vést unijní politiku pro Středomoří. V cestě mu stojí několik silných kandidátů

Kypr
Kypr
Foto: Pixabay

Středomořská politika je jednou z nejcitlivějších oblastí Evropské unie. O její vedení v rámci Evropské komise požádal nečekaný kandidát: Kypr. Pokud se opravdu chce ucházet o tuto politiku, musí překonat země jako Španělsko, Francie, Itálie nebo Řecko. 

Dokazují to slova řeckého premiéra Kyriaka Mitsotakise pro Politico. „Můžeme přispět k otázkám souvisejícím s námořní dopravou a Středomořím,“ prohlásil s tím, že o tuto pozici mají Řekové velký zájem.

Kyperský zájem avizoval tamní prezident Nikos Christodoulides. „Kyperský kandidát je pro tuto funkci ideální,“ uvedl. Kypr má podle něj „co nabídnout“ v oblasti námořní dopravy a dalších otázek týkajících se středomořského regionu.

Středomořská politika je součástí širšího plánu staronové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. „Je to po našich vlastních naléháních, že pan předseda cítil potřebu mít komisaře, který by se zabýval výhradně touto oblastí,“ přiblížila předsedkyně.

Christodoulides ale sám neví, co taková politika přesně znamená. „Budeme muset v praxi zjistit, co portfolio pro Středomoří znamená, jaké jsou pravomoci, jaké jsou odpovědnosti, jaký je rozsah angažovanosti,“ řekl kyperský prezident.

Řecký premiér Mitsotakis připustil, že eurokomisař v této oblasti bude přínosný. „Nejsme již novým členským státem, máme 20 let zkušeností, předsedali jsme a v první polovině roku 2026 budeme podruhé předsedat Radě EU. Nyní chceme portfolio, kde věříme, že zástupce Kyperské republiky bude mít přidanou hodnotu,“ reagoval na něj Christodoulides.

Situace ve Středozemním moři je kritická. Proudí tudy nelegální migranti z afrického kontinentu, vedle nich zde probíhá čilý obchod mezi Evropou, Afrikou a arabským regionem. Především řecké a italské pohraniční stráže mají značné starosti se zvládáním uprchlické krize. Do řešení se zapojuje také Turecko, které má s Kyprem velice napjaté vztahy od té doby, co na něj přes 50 lety provedlo invazi.

Kypřané kromě vedení středomořského portfolia požadují také posílení role bloku v rozhovorech s Tureckem. „Tam, kde se s Tureckem stále nedohodneme, leží odpověď v EU. Zapojení EU povede k řešení, které bude výhodné jak pro EU, tak pro Turecko,“ podotkl kyperský prezident.

Témata:  Kypr

Související

Aktuálně se děje

28. března 2025 17:51

28. března 2025 12:04

Otázkou není jestli, ale kdy. Ruská invaze do Pobaltí se blíží, váhat zřejmě nebude ani Trump

Ruská invaze do Pobaltí už nepředstavuje hypotetickou hrozbu, ale stále pravděpodobnější scénář. Vše nasvědčuje tomu, že Moskva, posilující armádu, upevňující alianci s Běloruskem a testující jednotu NATO, se připravuje na nový střet, který bude ideologicky ospravedlněn doktrínou tzv. „ruského světa“. Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko, symboly odtržení od komunistického impéria, jsou v očích Kremlu nejen ztraceným územím, ale i nástrojem k rozvrácení Západu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy

Zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva

Myanmarem otřásla dvě masivní zemětřesení. Internetem kolují děsivá videa řítících se budov

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.