Na rozdíl od několika zemí východní Evropy není Francie u provozu svých 18 jaderných elektráren závislá na palivu z Ruska. Přírodní uran Francie dováží z Nigeru, Kazachstánu, Uzbekistánu a z Austrálie, zpracovává se v závodech v departementech Aude a Drôme. Palivo se vyrábí v závodech francouzské firmy Framatome nebo u amerického Westinghousu.

Pokud by se uran z vyhořelého paliva z francouzských elektráren přestal vyvážet ke zpracování, změnil by se na odpad z materiálu, který lze znovu využít.

Nevládní organizace Greenpeace zdokumentovala nejméně pět dodávek uranu z Francie do Ruska mezi loňským a letošním lednem. Podle Greenpeace se v Dunkerqueu nakládal uran na ruskou loď ještě na konci letošního října. Vedení francouzské pobočky Greenpeace vyzývá k ukončení tohoto obchodu, přestože jaderný průmysl není předmětem unijních protiruských sankcí.

Firma Orano potvrdila "pět nebo šest zásilek" do Ruska o celkovém objemu 1150 tun. Smlouvu uzavřenou s Rosatomem v roce 2020 už ale firma ukončila, poslední zásilka odjela v říjnu, řekl deníku Le Monde představitel podniku.

V letech 1972 až 2010 bylo do Ruska odesláno několik tisíc tun recyklovaného uranu. V roce 2010 byl tento vývoz zastaven z ekonomických důvodů - cena přírodního uranu byla nízká - ale také z důvodů ochrany životního prostředí. Proces, který se tehdy používal k přeměně uranu v Seversku, byl obzvláště znečišťující. Od roku 2013 už se konvertovaný a obohacený recyklovaný uran nepoužívá, protože ho ve Francii šlo využít jen v jediné elektrárně v Cruase v departementu Ardèche. Firma EDF uvedla, že uvažuje o obnovení této elektrárny od roku 2023, právě aby ukázala využitelnost recyklovaného uranu.

Ve Francii se mezitím recyklovaný uran hromadí, v překladištích v jižní Francii ho je 34.000 tun. Každý rok přibyde dalších zhruba 1000 tun, uvádí Le Monde. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) kvůli objemům v těchto skladech a blížícímu se vyčerpání jejich kapacit zvažuje přehodnocení kvalifikace vyhořelého paliva na radioaktivní odpad.