reklama

Trampuž, který pochází ze Slovinska, je přesvědčen, že se současnými opatřeními se šíření koronaviru nedostane pod kontrolu nikdy. Omezení ale brání tomu, aby se nákaza rychle šířila. "Politici reagovali příliš pozdě, bohužel nevyslyšeli lékaře. Šanci, kterou v říjnu měli, propásli," řekl.

Odborníci i politici považují za důležité, aby počet nových případů na 100.000 obyvatel za sedmidenní období byl nižší než 50. Při takovéto hodnotě lze vystopovat řetězec šíření infekce, a tím účinně izolovat ohniska. "Dostat se na tuto úroveň nám ale pomůže očkování," řekl Trampuž.

Pokud se podaří zajistit dostatečné dodávky vakcíny, je možné hranici 50 nových případů na 100.000 obyvatel za sedm dní dosáhnout do dvou měsíců. "Ale výroba vakcíny se musí výrazně navýšit. Počítá se každý den," řekl.

"Incidence 50 bude stále příliš vysoká na to, aby se začalo s výrazným rozvolňováním. K tomu je potřeba dostat se alespoň na 15 nebo na deset nových případů na 100.000 obyvatel za sedmidenní období," řekl. Takto výrazné zpomalení nákazy očekává až v létě, kdy by mohlo být proočkováno 50 až 60 procent populace. Přinejmenším s lokálními omezeními pak bude nutné počítat do konce roku. "Země, které mají čísla vyšší, jako jsou Německo, Slovinsko nebo Česko, budou potřebovat více času," řekl Trampuž.

O Slovinsku a Česku pak řekl, že patří k nejpostiženějším zemím v Evropě. "Za promarnění svých šancí budou nyní muset zaplatit delším lockdownem," myslí si. "Ukázalo se, že ne každý dokáže pandemii zvládat. A tyto dvě země (Slovinsko s Českem) si dobře nevedly," poznamenal.

Odpověď na otázku, proč si nyní země bývalého východního bloku vedou hůře než na jaře, vidí Trampuž nejen v politickém vedení, ale v celé společnosti. "Tyto státy na jaře pod vlivem událostí v Itálii zavedly spontánně tvrdá opatření," řekl. Lidé dobrovolně omezili kontakty, nosili roušky a chránili sebe i ostatní. "U druhé vlny si pak říkali, že jarní opatření byla přehnaná," dodal.

Trampuž kritizoval i zlehčování infekce, která sice pro mladou a zdravou populaci představuje jen malé riziko, ale pro seniory je katastrofou. "U generace nad 80 let umírá 30 procent nakažených" řekl. "Není to normální chřipka, je to ultra agresivní virus," poznamenal.

Poukázal také na to, že pro léčbu covidu-19 nemá medicína žádný účinný lék. "Můžeme jen udržovat funkci orgánů, jako jsou srdce či plíce," uvedl. A šanci na přežití podle něj nezvyšuje ani to, když se nemocný dostane na špičkovou kliniku, za jakou je Charité označována. "Každého zachránit nemůžeme. A to je pro mě jako lékaře těžká situace," řekl.

A podceňování ochrany vede k úmrtím. "Jako příklad si vzpomínám na čtyři pacienty na klinice. Byli to senioři, kteří spolu každý týden hráli karty, roušky samozřejmě nenosili. Všichni se nakazili a tři zemřeli. Ten čtvrtý, kterého se po několika týdnech podařilo zachránit, je za ta tři úmrtí spoluodpovědný," uvedl. "Po zotavení mi řekl, že kdyby věděl, jak je to strašné, tak by ty zatracené karty o šest měsíců odložil," dodal.

O situaci na Charité řekl Trampuž, že je vážná, ale zatím zvladatelná. "Máme obsazeno asi 80 procent lůžek intenzivní péče, to znamená, že nemusíme pacienty odmítat a nemusíme je převážet," řekl. Nemocnice má ještě záložní kapacitu, ale má problém s nedostatkem odborného personálu.

Velkou a v podstatě jedinou naději rychlého zlepšení vidí v očkování. Jakmile budou ochráněni senioři, očekává, že počty nových případů budou sice dosahovat podobných čísel jako nyní, ale výrazně se sníží úmrtí infikovaných. Trampuž ale varuje před povinným očkováním, to by podle něj napáchalo víc škody než užitku. O výhodnosti vakcín je podle něj nutné přesvědčit veřejnost argumenty. "A mít naočkováno sto procent populace není k zastavení pandemie nutné," uvedl.

Očkovací látky, které byly v EU povoleny, považuje Trampuž za bezpečné, což dokládá jen velmi málo případů anafylaktického šoku po vakcinaci. Naopak několikadenní bolest místa vpichu či krátkodobý výskyt příznaků nemoci vnímá jako dobré znamení a důkaz, že imunitní systém zafungoval.