Prezidenti a premiéři členských zemí na vrcholné schůzce přijímají nový "strategický koncept" aliance v době pokračující války vedené na Ukrajině Ruskem, které označují za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance.

Společné prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení aliančních jednotek rychlé reakce, které by byly připravené na východním křídle zasahovat. Navazuje také na úterní dohodu mezi Švédskem a Finskem na jedné straně a Tureckem na straně druhé, která odblokovala snahu dvou severských zemí vstoupit do aliance.

"Dnes jsme se rozhodli pozvat Finsko a Švédsko, aby se staly členy NATO, a odsouhlasili jsme podpis vstupních protokolů," uvádí lídři. Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup do aliance kolem poloviny května, zahájení přijímacího procesu pak blokovalo Turecko, které se nyní s lídry Finska a Švédska dohodlo na bezpečnostní spolupráci.

"Spojenci se zavázali nasadit dodatečné... síly připravené k boji na našem východním křídle," píše se v pasáži společného prohlášení o posilování mezinárodních "bojových skupin" v regionech jako je Pobaltí nebo střední Evropa. Konkrétní počty v textu uvedené nejsou. Ve stejné pasáži se pak mluví o podpoře těchto bojových skupin v podobě "rychle dostupných posil", což je zřejmě odkaz na síly rychlé reakce, jejichž rozsah má narůst na 300.000 vojáků. Komuniké také zmiňuje "vylepšení" společných vojenských cvičení.

"Válka (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina proti Ukrajině otřásla mírem v Evropě," řekl v Madridu na tiskové konferenci Stoltenberg. Zdůraznil, že "Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba".

Ukrajině bránící se od konce února ruské invazi poslala řada členských států NATO nejrůznější zbraňové systémy, včetně dělostřelectva, salvových raketometů či tanků a obrněných vozidel. "Vítáme snahy všech spojenců, kteří se zapojili do podpory Ukrajiny," uvádí dnešní prohlášení, které takto pomáhajícím státům bloku slibuje alianční podporu s ohledem na jejich případné specifické potřeby.

Summit NATO také mluví o dojednání "posíleného balíčku" obranné pomoci v koordinaci s Kyjevem. "Toto urychlí dodávky nesmrtícího obranného vybavení, zlepší kybernetickou obranu a odolnost Ukrajiny a podpoří modernizaci jejího obranného sektoru," uvádí prohlášení.

Stoltenberg podle zpravodajské společnosti BBC na tiskové konferenci doplnil, že Ukrajina může počítat s dodatečnými dodávkami paliv, zdravotnických potřeb, vybavení pro zabezpečenou komunikaci či přenosnými systémy pro obranu proti dronům. "Tohle všechno ukazuje náš závazek ohledně budoucnosti Ukrajiny a to, že tento závazek je neotřesitelný," citovala generálního tajemníka BBC.

Kyjev výsledky summitu přivítal. "NATO dnes v Madridu prokázalo, že je schopné přijímat těžká, ale klíčová rozhodnutí," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle něj aliance zaujala střízlivý postoj k Moskvě, ocenil také oficiální přizvání Finska a Švédska.

K účastníkům summitu předtím na dálku promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tak jako mnohokrát předtím i dnes volal po dalších dodávkách zbraní, finanční podpoře a sankcích proti Rusku. Podle BBC také prezentoval odhad, že obrana Ukrajiny vůči ruským útokům stojí měsíčně pět miliard dolarů (skoro 120 miliard Kč).