Na letošním summitu COP29 se rozvinula diskuse o různých přístupech k boji proti klimatické změně. V projevu maďarského premiéra Viktora Orbána a britského premiéra Keira Starmera se odrazily odlišné názory na to, jak by měly země přistupovat ke snižování emisí a k otázkám udržitelného rozvoje.
Maďarský premiér Viktor Orbán vyjádřil hrdost na to, že jeho země dokázala posílit svou ekonomiku a zároveň snížit emise. Uvedl, že je pro něj klíčové chránit maďarský průmysl a zemědělství, což se odráží v jeho postoji k používání fosilních paliv i jaderné energie jako součásti přechodu k zelené ekonomice. Orbán zdůraznil, že „cenu klimatických změn by neměli platit farmáři,“ a vyzval k podpoře zemědělců prostřednictvím praktických opatření namísto přísných kvót či omezujících pravidel.
Podle Orbána by klimatická politika měla být založena na zdravém rozumu a měla by odpovídat názorům a zájmům evropských občanů. "Politika nemůže být vedena ideologií, panikou nebo alarmismem," uvedl Orbán. Tento pragmatický přístup volá po vyvážení ekologických ambicí s hospodářskou stabilitou, což je pro mnoho zemí v regionu zásadní výzvou.
Naopak britský premiér Keir Starmer se při tříminutovém projevu zaměřil na to, aby Spojené království stálo „v první linii“ boje proti klimatickým změnám. Starmer představil konkrétní kroky, které jeho vláda v první stovce dnů podnikla, například uzavření poslední uhelné elektrárny v Británii a vytvoření Great British Energy, státní společnosti zaměřené na čistou energii.
Starmer oznámil závazek snížit emise skleníkových plynů o 81 % do roku 2035 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento ambiciózní cíl klade Británii do popředí světových snah o udržitelnost, přičemž Starmer zdůraznil, že jde o rovnováhu mezi ekonomickým růstem a odpovědností vůči klimatu.
Starmer zdůraznil význam financí jako prostředku k odblokování soukromých investic a reformě mezinárodních finančních institucí, čímž chce podpořit zelený růst a čisté technologie. Britská vláda se zavázala pokračovat v klimatickém financování v hodnotě 11,6 miliard liber, což bylo přislíbeno předchozí konzervativní vládou pro období od dubna 2021 do března 2026.
Zatímco britský závazek je oceňován jako významný krok k ekologickým změnám, odborníci upozorňují na nutnost rychlejší implementace konkrétních opatření. Piers Forster, předseda Climate Change Committee (CCC), podle BBC uvedl, že zatímco je tento cíl „velmi vítán“, Británie potřebuje urychlit akce na poli elektromobilů, tepelných čerpadel a zalesňování. Rebecca Newsom z Greenpeace označila plán za ambiciózní, ale upozornila, že stále nedosahuje „spravedlivého podílu“ Británie na globálních úsilích.
Související
19. listopadu 2024 20:00
19. listopadu 2024 14:39
17. listopadu 2024 10:20
16. listopadu 2024 22:09
16. listopadu 2024 11:14
