Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Loňský rok byl pro uprchlíky tím nejtragičtějším

Uprchlíci, ilustrační fotografie
Uprchlíci, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V loňském roce zemřelo na migračních trasách po celém světě nejméně 8565 lidí, což je nejvíce od začátku pořizování záznamů v roce 2014. Informovala o tom ve středu agentura AFP s odvoláním na údaje Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Počet obětí mezi migranty byl v roce 2023 o 20 procent vyšší ve srovnání s rokem 2022. Překonal tak předchozí rekord z roku 2016, kdy během migrace zemřelo 8084 lidí. V letošním roce již bylo zaznamenáno 512 úmrtí.

Středozemní moře, kudy se mnozí migranti pokoušejí dostat ze severní Afriky do Evropy, je nadále nejnebezpečnější únikovou cestou - loni tam zaznamenali nejméně 3129 mrtvých nebo pohřešovaných, nejvýše od roku 2017. Při jediném incidentu, kdy se 14. června při řeckém pobřeží loď, přišlo o život více než 600 lidí.

Bezprecedentní počty úmrtí migrantů byly loni zaznamenány v Africe (1866) a Asii (2138). V Africe se většina úmrtí vyskytla v saharské poušti a na mořské trase na španělské Kanárské ostrovy. V Asii loni zemřely stovky afghánských a rohinských uprchlíků.

O něco více než polovina z celkového počtu úmrtí migrantů v roce 2023 byla důsledkem utonutí, devět procent bylo způsobeno dopravními nehodami a sedm procent násilím.

IOM eviduje úmrtí nebo zmizení lidí na útěku od roku 2014 v rámci projektu Missing migrants (Nezvěstní migranti). Od té doby zdokumentovala 63.872 případů včetně 26.553 lidí, jejichž těla se nepodařilo najít. Odhaduje se však, že skutečné číslo je mnohem vyšší pro problémy se sběrem údajů, zejména z odlehlých oblastí na souši nebo na moři.

Témata:  uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.