Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lukašenko tvrdí, že Ukrajina rozmístila více než 120 000 vojáků na hranicích s Běloruskem

Alexandr Lukašenko,
Alexandr Lukašenko,
Foto: president.gov.by

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v neděli uvedl, že Ukrajina rozmístila více než 120 000 vojáků na hranicích s Běloruskem, a Minsk v reakci na to vyslal vojenské jednotky podél celé společné hranice. Uvedla to agentura Reuters.

Lukašenko, který je spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, dodal, že bělorusko-ukrajinské hranice jsou zaminovány "jako nikdy předtím" a ukrajinské jednotky by utrpěly velké ztráty, pokud by se pokusily je překročit.

Běloruský prezident patřil od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 mezi největší podporovatele Ruska, jehož jednotkám umožnil podniknout invazi na Ukrajinu i ze svého území.

Ve čtvrtek v rozhovoru pro ruskou státní televizi však vyzval Rusko a Ukrajinu k jednání a ukončení války. Vyjádřil zároveň obavy z rozšíření konfliktu do Běloruska a dodal, že z války podle něj profituje pouze Západ.

Minulý týden Lukašenko obvinil Ukrajinu z narušení vzdušného prostoru pomocí dronů a k ukrajinským hranicím vyslal dodatečné vojenské jednotky.

Na margo použití ruských jaderných zbraní na běloruském území uvedl, že nevidí důvod k jejich použití, pokud nebudou narušeny běloruské hranice.
 
 

Témata:  válka na Ukrajině Bělorusko Alexandr Lukašenko

Související

Aktuálně se děje

9:31

Osmdesátník Karel Šíp. První dárek od televize rozbalil předčasně

Dnešek je dnem Karla Šípa. Právě na prvního června 2025 připadají jeho kulaté osmdesáté narozeniny. Jeden dárek rozbalil oslavenec i s televizními diváky už v sobotu večer. Česká televize, která vysílá jeho talk show Všechnopárty, totiž uvedla dokumentární film o známém moderátorovi. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Džibutsko

Analýza

Tajemství Džibutska. Jak se z neviditelné africké země stala křižovatka, kde se protínají zájmy velmocí?

Relativně stabilní Džibutsko leží u průlivu Bab-al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, kudy proudí až třetina světové námořní dopravy. V regionu zmítaném válkami, kolapsy států i vzestupem radikálních hnutí se právě zde kříží zájmy USA, Číny, Ruska i Íránu. Africký roh už dávno není opomíjenou periferií. Proměňuje se v laboratoř nového typu globálního soupeření – a to vše na pozadí bezpečnostní krize, která může vážně narušit světový obchod.