Některé země bloku se kvůli pomalému rozjezdu společného očkování začaly obracet na obě východní velmoci se žádostmi o poskytnutí jejich vakcín. Napíklad Maďarsko již začalo ruskou a čínskou vakcínu používat, Slovensko má ruský Sputnik V ve skladech připravený k použití a Česko o něj zažádalo. Ani jednu z vakcín přitom zatím neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která před jejich nouzovým využíváním státy varovala.
"Neměli bychom se nechat oklamat Čínou a Ruskem, jejichž režimy uznávají méně žádoucí hodnoty než jsou ty naše, a které organizují velmi limitované, ale velmi medializované nabídky dodávek vakcín pro ostatní," uvedl dnes Michel. Doplnil, že podle dostupných informací obě země dosud aplikovaly v přepočtu na sto obyvatel zhruba polovinu dávek vakcíny než země Evropské unie.
Většina unijních zemí přitom v průměru naočkovala proti covidu za více než dva měsíce od začátku kampaně mezi pěti a deseti procenty obyvatel.
Michel dále uvedl, že netrpělivost některých zemí je pochopitelná, neměla by však vést k neracionálním rozhodnutím. Podotkl, že během letošního roku se evropský blok stane největším producentem vakcín. "Evropa je také nejlépe vybavena k tomu, aby výrobu vakcín rychle adaptovala na mutace viru," prohlásil směrem k obavám, že některé dnes vyráběné vakcíny nebudou odolné vůči nakažlivějším variantám šířícím se po světě.
V unii se v současnosti očkuje látkami od společností Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca, ve čtvrtek by EMA měla schválit čtvrtou vakcínu od firmy Johnson&Johnson. Brusel očekává, že v prvním pololetí by měly mít unijní země k dispozici pro svých 450 milionů obyvatel téměř půl miliardy dávek.
