Válek již po začátku uprchlické vlny hovořil o tom, že ho ministr Ljaško vyzval, aby se Česko nesnažilo získat přicházející ukrajinské zdravotníky pro trvalou práci. Ukrajina je podle něj bude potřebovat. "Již na začátku války a uprchlické krize jsem deklaroval, že budu apelovat na to, aby se příchozí ukrajinští lékaři a zdravotníci mohli co nejdříve vrátit zpět do své vlasti a podílet se tak na její obnově. To jsem zopakoval i včera. I nadále budeme Ukrajinu v jejím boji s agresivním nepřítelem podporovat," uvedl Válek.

Podle něj ministři jednali o možnostech zapojení České republiky do rekonstrukce ukrajinského zdravotnictví, obnově zdravotních kapacit a nastavení tamního vzdělávacího systému, ze kterého by mohly těžit ukrajinské i české univerzity.

"Zahájili jsme jednání o rekonstrukci ukrajinského zdravotního systému, kde věříme v úspěšné zapojení českého průmyslu. Především je třeba obnovit tamní zdravotní kapacity, zajistit dostatek léčiv a nastavit spolupráci našich lékařských fakult s těmi ukrajinskými. Z té budou mít užitek ukrajinské i naše univerzity," uvedl náměstek ministra Jakub Dvořáček. Ministerstvo organizovalo na Ukrajinu také humanitární dodávky léčiv, které darovaly české farmaceutické firmy.

Česko poskytlo uprchlíkům z Ukrajiny přístup do tuzemského systému veřejného zdravotního pojištění. Prvních 150 dní po příchodu do země jsou takzvanými státními pojištěnci, za které pojistné hradí stát. Ukrajinské děti a senioři jsou stejně jako Češi státními pojištěnci i po skončení této lhůty.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která registrovala naprostou většinu uprchlíků, v pondělí uvedla, že za zdravotní péči o ně vydala od března do konce srpna 952 milionů korun. Čerpalo ji zhruba 130.000 osob, tři čtvrtiny z nich za méně než 5000 korun. Asi čtyři desítky lidí čerpaly péči dražší než milion.