reklama

Japonský premiér Fumio Kišida v kanceláři nebyl, protože je v New Yorku na zasedání Valného shromáždění OSN.

Lidé přivolali policii k incidentu kolem 7:00 (půlnoc SELČ), podle fotografa AFP na místě zůstal spálený trávník. Podle japonských médií byl nedaleko místa činu nalezen vzkaz, ve kterém muž napsal, že je silně proti státnímu pohřbu pro bývalého premiéra Abeho. Policie i hasiči se k věci odmítli vyjádřit s odkazem na probíhající vyšetřování, píší zahraniční agentury.

Státní pohřeb bývalého premiéra se uskuteční 27. září a zúčastní se ho na 6000 hostů z Japonska i zahraničí. Postoj Japonců k této velmi vzácně udělované poctě se v poslední době výrazně změnil. Pohřeb hrazený z veřejných prostředků podle listu The Guardian vyjde nejméně na 1,7 miliardy jüanů (291 milionů korun).

Podle v neděli zveřejněného průzkumu agentury Kjódó má Abeho státní pohřeb podporu 38,5 procenta veřejnosti, 60,8 procenta je proti jeho konání. Kauza poškodila také premiéra Kišidu, jeho obliba klesla od srpna o šest procentních bodů na aktuálních 29 procent, píše The Guardian.

Postoje Japonců ovlivnily informace o těsných vztazích mezi části politiků vládnoucí Liberálnědemokratické strany (LDP) a Církve sjednocení, známé jako Moonisté. Za vazby s organizací, kterou založil v roce 1954 v Jižní Koreji reverend Sun Myung Moon, se omluvil i samotný premiér Kišida. Kritici se také domnívají, že Kišida rozhodl o státním pohřbu, který je v Japonsku velmi vzácnou poctou, aby si naklonil Abeho příznivce v LDP. V posledních týdnech klesá podpora veřejnosti vládě i samotnému premiérovi.

Muž, kterého úřady podezírají ze smrtelného útoku na Abeho, odůvodnil svůj čin tím, že považoval bývalého premiéra za člena Církve sjednocení. Muž se domníval, že jeho matka přišla o většinu rodinných prostředků právě kvůli členství v této organizaci, což ale její mluvčí popřel.

Abe odstoupil z pozice premiéra v roce 2020 s odvoláním na svůj špatný zdravotní stav. Byl nejdéle sloužícím japonským premiérem. Na jeho pohřeb by podle informací deníku The Guardian měla dorazit například americká viceprezidentka Kamala Harrisová nebo australský premiér Anthony Albanese.