Evropské státy kvůli Rusku vystupují z Ottawské úmluvy. Aktivisté jsou na nohou

Protipěchotní miny jsou považovány za mimořádně nehumánní zbraň – zabíjejí či zmrzačují oběti bez ohledu na to, zda jde o vojáky nebo civilisty. Po skončení konfliktů často zůstávají aktivní ještě desítky let a brání obyvatelům v návratu do svých domovů.

Ottawská smlouva z roku 1997 zakazuje nejen používání, ale i výrobu a skladování těchto min. K dnešnímu dni ji podepsalo 165 států. Mezi signatáři však nikdy nebyly velmoci jako Rusko, Čína, Indie, Pákistán nebo Spojené státy.

Baltské státy, Polsko a Finsko tvrdí, že jejich rozhodnutí opustit úmluvu je reakcí na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Země uvádějí, že v nové bezpečnostní realitě potřebují větší flexibilitu a volnost v obranné strategii, zejména při ochraně východního křídla NATO.

Lotyšsko už v dubnu 2025 smlouvu formálně vypovědělo. Po uplynutí šestiměsíční výpovědní lhůty bude moci znovu miny shromažďovat. Ve stejném měsíci oznámilo své záměry i Finsko, jehož premiér Petteri Orpo označil Rusko za dlouhodobou hrozbu pro celou Evropu. Podle něj je vystoupení ze smlouvy krokem k širší obranné připravenosti.

Neziskové organizace bijí na poplach. Amnesty International označila krok Finska za „znepokojivý krok zpět“ a varovala, že rozhodnutí podrývá desetiletí snah o odstranění bezohledných a nediskriminačních zbraní z výzbroje států.

Podle Almy Taslidžan, pracovnice organizace Humanity & Inclusion a uprchlice z válkou zasažené Bosny, je rozhodnutí pobaltských států a Finska „naprostý nesmysl“ a ohrožuje úspěch celého procesu, který Ottawská úmluva nastartovala. „Jakmile mina leží v zemi, nerozlišuje mezi nohou dítěte, civilisty nebo vojáka,“ připomíná.

Přestože se země rozhodly opustit úmluvu, tvrdí, že se budou snažit protipěchotní miny používat „humánním a odpovědným způsobem“. Finský prezident Alexander Stubb napsal na síti X, že Finsko zůstane zavázáno mezinárodním pravidlům o odpovědném použití min.

Odborníci připouštějí, že správné označení minových polí, evidence rozmístění a následná likvidace mohou minimalizovat rizika pro civilisty – i když samotná existence těchto zbraní s sebou stále nese obrovská rizika.

Jedním z hlavních důvodů změny postoje států NATO sousedících s Ruskem je válka na Ukrajině. Rozsáhlé minové pole na jihu Ukrajiny, které položily ruské jednotky, výrazně zpomalilo ukrajinskou protiofenzívu v létě 2023. Podle OSN je dnes Ukrajina nejzaminovanější zemí světa, s více než 174 000 km² území zasaženého výbušninami.

Znepokojivé však je, že podle zprávy Human Rights Watch z roku 2023 použila během války protipěchotní miny i samotná Ukrajina, přestože je signatářem Ottawské úmluvy, a dokonce je dostala ze Spojených států.

Podle Keira Gilese, experta na Rusko z britského think-tanku Chatham House, je rozhodnutí pobaltských zemí a Finska reakcí na realitu, která zpochybňuje dřívější idealismus mezinárodních odzbrojovacích dohod. „Nikdo nepochybuje o tom, že Rusko hledá další prostředky k dosažení svých cílů v Evropě,“ uvedl Giles. Podle něj miny hrají důležitou roli v obranné strategii menších států, které čelí mnohonásobně početnějšímu protivníkovi.

Ačkoliv pět evropských států tvrdí, že budou s minami nakládat zodpovědně, jejich rozhodnutí vystoupit z Ottawské úmluvy představuje podle ochránců lidských práv nebezpečný precedens, který by mohl otevřít dveře k opětovnému rozšíření těchto zbraní po celém světě. V době, kdy je Ukrajina důkazem devastujícího dopadu min na civilní obyvatelstvo, je tento krok v očích mnohých krokem zpět – nejen politicky, ale především morálně. 

Témata:  Finsko,  Polsko,  Lotyšsko,  Estonsko,  Litva,  armáda Polsko