Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Naegleria fowleri: Smrtící améba, která se ukrývá ve vodě, "sežere" mozek. Šance na přežití je téměř nulová

Naegleria fowleri
Naegleria fowleri
Foto: Depositphotos

Naegleria fowleri je mikroskopická jednobuněčná améba, která se vyskytuje přirozeně ve sladkovodním prostředí. Přestože se jedná o organismus o velikosti několika mikrometrů, je známá jako „mozkožravá améba“ kvůli schopnosti vyvolat extrémně vzácné, ale téměř vždy smrtelné onemocnění – primární amébovou meningoencefalitidu (PAM). Tato infekce napadá mozek a velmi rychle postupuje, často končí smrtí během několika dní od prvních příznaků.

Naegleria fowleri se běžně vyskytuje v teplých sladkovodních zdrojích – jezerech, řekách, rybnících, horkých pramenech a také v nedostatečně chlorované vodě v bazénech nebo vodovodním systému. Zvlášť aktivní je v teplejších měsících, kdy teplota vody přesáhne 30 °C, a dokáže přežívat i v extrémních podmínkách, například při vysokém pH nebo nedostatku kyslíku.

Nebezpečí pro člověka nastává tehdy, když se voda obsahující tuto amébu dostane do nosní dutiny – například při koupání, skocích do vody nebo použití nečištěné vody k výplachům nosu. Jakmile se améba dostane do nosu, proniká podél čichového nervu do mozku, kde začíná ničit mozkovou tkáň. Samotná infekce není možná při požití vody – klíčová je cesta přes nosní dírky.

První příznaky onemocnění se objevují zpravidla 1 až 9 dní po infekci a zahrnují bolest hlavy, horečku, nevolnost, zvracení a ztuhlost šíje. V dalších dnech následuje zmatenost, halucinace, křeče, bezvědomí a smrt – obvykle do 5 dnů od nástupu příznaků. Diagnostika je složitá, protože příznaky připomínají běžnou bakteriální nebo virovou meningitidu. Většina případů končí smrtelně, přežívá méně než 5 % pacientů.

Infekce je velmi vzácná – v USA je ročně hlášeno jen několik případů – ale její smrtelnost činí téměř 100 %. Od roku 1962 bylo ve Spojených státech zaznamenáno více než 160 případů, přičemž pouze čtyři lidé přežili. V Evropě jsou případy extrémně ojedinělé, avšak z důvodu oteplování klimatu se výskyt této améby může posouvat i do oblastí, kde se dříve nevyskytovala.

Naegleria fowleri není parazitem v pravém slova smyslu – nepřežívá dlouhodobě v lidském těle, ale hostitele rychle usmrtí. Léčba je velmi obtížná, protože mozková infekce postupuje rychle a běžná antibiotika nejsou účinná. V posledních letech byly testovány látky jako miltefosin, původně vyvinutý k léčbě rakoviny a parazitárních infekcí, které v kombinaci s intenzivní chlazenou terapií zvýšily šanci na přežití, ale jen výjimečně.

Ochrana před infekcí spočívá především v prevenci. Odborníci doporučují vyhýbat se koupání v teplých, stojatých sladkých vodách během horkého počasí, zejména pokud se člověk potápí nebo skáče do vody. Pokud už se někdo rozhodne riskovat, doporučuje se používat nosní spony nebo se vyhýbat jakémukoli průniku vody do nosu. V případě výplachu nosní dutiny (například při nachlazení) by se měla používat pouze sterilní nebo převařená voda.

Naegleria fowleri je důkazem, že i takřka neviditelné organismy mohou mít ničivý účinek. Ačkoli riziko infekce zůstává velmi nízké, povědomí o jejím nebezpečí je klíčem k ochraně zdraví – zejména v době, kdy se v důsledku klimatických změn rozšiřuje výskyt této améby i do dosud bezpečných oblastí. 

Témata:  nemoc,  paraziti

Aktuálně se děje

26. září 2026 18:11

Lucie Zedníčková překvapila úžasnou zprávou: Bude babičkou

Herečka Lucie Zedníčková se již brzy dočká nové životní role, neboť se rozroste její rodina. O radostnou zprávu se podělila během společenské akce v Kolíně, kde navštívila slavnostní otevření nové lékárny. Sedmapadesátiletá umělkyně webu super.cz prozradila, že se poprvé stane babičkou. Narození potomka je podle jejích slov otázkou pouhých dnů nebo hodin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.