reklama

Autoři studie se ptali téměř 8000 žadatelů o azyl, kteří do spolkové republiky přišli v letech 2013 až 2016. Ukázalo se, že po pěti letech pobytu jich má práci 49 procent. Výrazně úspěšnější jsou v tomto ohledu muži, kterých pracuje 57 procent, než ženy, z nichž našlo zaměstnání 29 procent. Za tento rozdíl může podle IAB zejména rodinné uspořádání a fakt, že ženy mají v drtivé většině na starost péči o děti.

I tak se integrace současné vlny uprchlíků daří lépe, než u těch, kteří do Německa přišli mezi lety 1990 až 2013. "Na první pohled se to zdá překvapivé, že se běženci z poslední doby do pracovního trhu integrují o něco rychleji než třeba běženci, kteří do Německa přišli v důsledku válek na Balkáně," konstatuje IAB. Ústav připomněl, že dřívější uprchlíci přitom měli v průměru lepší předpoklady pokud jde o vzdělání, jazykové znalosti nebo osobní kontakty.

Důvodem pozitivního vývoje je podle ústavu zejména výrazně lepší situace na pracovním trhu, kde významně klesla nezaměstnanost, a je tak o poznání jednodušší sehnat práci. Roli hraje také to, že spolková republika od roku 2015, kdy do země dorazil největší počet žadatelů o azyl, značně rozšířila nabídku jazykových a dalších integračních kurzů.

IAB ale zároveň poznamenává, že zaměstnání, která uprchlíci vykonávají, jsou v průměru méně kvalifikovaná, než ta, která mají Němci. Na 44 procent běženců působí v práci v roli pomocníků.

Loading...

3 komentáře (Poslední 07.02. 10:17) Napište svůj názor

reklama