Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Němci vybírají nové složení parlamentu a nástupce kancléřky Angely Merkelové

Volby v Německu, ilustrační foto
Volby v Německu, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Německo dnes vybírá nové složení Spolkového sněmu, a tím i nástupce konzervativní kancléřky Angely Merkelové, která po 16 letech v čele země odchází z politiky. Souboj o kancléřský post se podle analytiků odehraje mezi konzervativcem Arminem Laschetem a sociálním demokratem Olafem Scholzem.

Průzkumy sice favorizují sociální demokracii (SPD) před konzervativní unií CDU/CSU, vítěz voleb ale nakonec v kancléřství usednout vůbec nemusí.

Volební místnosti se otevřou v 08:00 a zavřou v 18:00, kdy televize ARD a ZDF zveřejní své prognózy. Předběžné konečné výsledky se očekávají v noci na pondělí.

Vedle SPD a CDU/CSU, které bojují nejen o první místo, ale především o kancléřský úřad, se do Spolkového sněmu podle průzkumů dostanou také Zelení, liberální svobodní demokraté (FDP), protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a zřejmě rovněž postkomunistická Levice.

Tato strana je podle některých sondáží těsně nad pětiprocentní hranicí, jejíž překonání je podmínkou pro vstup do parlamentu.

V 83milionovém Německu může hlasovat 60,4 milionu lidí. Očekává se, že až polovina zúčastněných voličů odevzdala hlas poštou.

Vedle spolkových voleb se v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Berlíně konají zemské volby, v Dolním Sasku je druhé kolo komunálních voleb a v plánu jsou i místní referenda. Například obyvatelé Berlína v poradním referendu hlasují o tom, zda by metropole měla vyvlastnit nájemní byty velkých realitních společností.

Témata:  volby v Německu Německo

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.