Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá média čekají měsíce povolebních jednání o vládní koalici

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Nadcházející složitá koaliční jednání jsou hlavním tématem dnešních komentářů německých novin, podle kterých Německo takovou situaci ještě nezažilo. Z nedělních parlamentních voleb totiž nevzešel žádný dominantní vítěz, který by po 16 letech nahradil kancléřku Angelu Merkelovou. Hlasování sice vyhrála sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, lídr těsně druhé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce ale o křeslo šéfa příští německé vlády usilovat také.

"Německo čekají měsíce koaličních jednání, jaké ještě nikdy nezažilo," napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) o volebním výsledku, který nepřinesl žádného vítěze s jasnou převahou hlasů. I když zvítězil Scholz, chce kancléřský úřad získat Laschet, jehož unie CDU/CSU utrpěla nejhorší výsledek v poválečných dějinách Německa. "Stranám unie již nebude pomoci, pokud se za nynější situace opravdu za svého kancléřského kandidáta nepostaví," uvedl list. Laschet se v kampani netěšil jasné podpoře celé unie, protože různá křídla požadovala odlišné kancléřské kandidáty, mimo jiné i šéfa bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markuse Södera.

FAZ také poznamenal, že CSU si vážnost situace zřejmě dobře uvědomuje, protože nezbytnost jednoty uznala právě bavorská CSU. Její šéf a bavorský premiér Söder řekl, že v nadcházejících koaličních jednáních bude nezbytné, aby každý opustil svou komfortní zónu, a že budoucí vláda musí být koalicí rozumu.

"Máme tady SPD, CDU, FDP a Zelené, kteří se musí na nějaké konstelaci domluvit. Ať už hledání dopadne jakkoli, bude to výraz německé touhy po kompromisu," napsal deník Der Tagesspiegel. Ten také okomentoval fakt, že již v neděli pro sebe kancléřskou funkci nárokovali jak Scholz, tak Laschet. Pro Lascheta, který skončil druhý, ale podle deníku bude složité v cestě do kancléřství čestně Scholze obejít.

Deník Süddeutsche Zeitung poukazuje na to, že Scholzovu vyjednávací pozici komplikují straníci, kteří nejsou svému kancléřskému kandidátovi zavázaní a kteří se odmítavě postaví proti případné koalici, ve které by šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner jako ministr financí určoval politickou linii. "Proti nim Scholz žádný semafor neprosadí a ve vzájemném hašteření byla SPD vždycky dobrá," dodal Süddeutsche Zeitung, který podle stranických barev použil v Německu zažitý název semafor pro možnou koalici tradičně červené SPD, žluté FDP a Zelených.

Podle deníku Die Welt je jasné, že Scholz a ani Laschet nezískali žádný mandát pro velké změny, takže se s pár "reformičkami" nikam daleko nedostanou. "A to je obzvláště smutné, protože touha po politické změně mezi voliči byla veliká jako už dlouho ne," dodal Die Welt, že žádná ze stran tuto touhu pro sebe využít nedokázala.

Frankfurter Rundschau jako řešení složité povolební situace vidí menšinovou vládu. "Existuje přece jedna alternativa. Protože je prakticky nemožné najít parlamentní většinu pro koalici s jasným obsahovým profilem, tak proč nikdo nemluví o menšinové vládě?" ptá se deník, podle kterého je bázlivé odmítání takové možnosti v dnešní době přežitkem.

Spolkový sněm by podle Frankfurter Rundschau mohl zkrátka hlasovat o tom, kdo z obou kandidátů bude kancléřem. "Vítěz by pak musel pro své projekty případ od případu hledat většinu. Jako bonus bychom získali lidové zastoupení, kde by rozhodnutí byla výsledkem přesvědčování a ne koaličního rozumu. Přeloženo do němčiny, přineslo by to více demokracie," dodal deník.

Témata:  volby v Německu noviny a tisk

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.