reklama

Podle sasko-anhaltské ministryně zdravotnictví Petry Grimmové-Benneové, která dnešnímu jednání německých regionů předsedala, je ale nutné kvůli ochraně ohrožených skupin o čtvrtém očkování uvažovat.

"Proces ještě není vědecky završen," řekla na tiskové konferenci Grimmová-Benneová o debatách k druhé posilující dávce. "Ale nabízelo by se opět po šesti měsících jako nyní posilující dávku doporučit a čtvrté očkování nasadit. To ale zatím Institut Roberta Kocha a ani spolkové ministerstvo zdravotnictví nevyhodnotily a nedoporučily," uvedla.

Zemští ministři zdravotnictví téma otevřeli, protože senioři a zdravotníci třetí dávky v Německu dostávali již v září a říjnu, takže ochrana se mezitím mohla snížit.

Problém je také varianta omikron, která v Německu začíná převládat. Třetí očkování podle odborníků proti omikronu sice výrazně ochranu zvyšuje, postupem času ale úroveň protilátek klesá. "Proto je nutné zvažovat, jak ohrožené skupiny chránit," uvedla Grimmová-Benneová. V úvahu pro čtvrtou dávku podle ní připadá jak využití stávajících vakcín, tak možnost vyčkat na novou látku, která by byla na míru připravena proti omikronu.

Čtvrtou dávkou již nyní očkuje lidi s oslabenou imunitou Izrael, který využívá vakcíny společností Pfizer a BioNTech. Šéf Pfizeru Albert Bourla dnes americké televizi CNBC řekl, že upravená vakcína proti omikronu bude hotová v březnu.

V Německu s 83 miliony obyvatel má prozatím základní očkování 59,8 milionu lidí, což odpovídá zhruba 72 procentům populace. Posilující dávku již dostalo 35,6 milionu lidí. Kancléř Olaf Scholz chce, aby do konce ledna mělo posilující dávku 60 milionů lidí. Chce také postupně dosáhnout 80procentní proočkovanosti populace.