Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo-ruské vztahy na bodu mrazu. Velvyslanec Moskvy byl na koberečku

Německo
Německo
Foto: Pixabay

Německá vláda si kvůli kybernetickému útoku na Spolkový sněm v roce 2015 předvolala ruského velvyslance. Dnes o tom informoval list Der Tagesspiegel. Moskva odmítá obvinění, že za útokem stála, Berlín je naopak o ruském podílu přesvědčen. Dotčen tehdy byl i poslanecký e-mail kancléřky Angely Merkelové.

Velvyslance si k rozhovoru pozval státní tajemník ministerstva zahraničí Miguel Berger, který podle mluvčí diplomacie jménem spolkové vlády co nejostřeji hackerský útok odsoudil.

Ruská ambasáda již dříve uvedla, že němečtí představitelé dosud nepředložili fakta, která by podpořila jejich obvinění vznesená vůči Moskvě. Obvinění popřelo i ruské ministerstvo zahraničí.

Německá prokuratura začátkem května v případu vydala zatykač na 29letého Rusa Dmitrije Badina, kterého německá média označila za hackera ve státních službách a "kybernetického vojáka" ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle německých médií stopy útoku vedou k ruské vojenské rozvědce GRU.

Merkelová, jejíž e-mailovou korespondenci hackeři podle magazínu Der Spiegel získali, ve středu Moskvu kritizovala za porušování mezinárodního práva a evropských hodnot a řekla, že Ruskem se bude zabývat i nadcházející německé předsednictví v Evropské unii. Vedení unie převezme Berlín od července.

Témata:  Německo Rusko hackeři diplomacie

Související

Aktuálně se děje

9. července 2025 22:00

Tajemství vzkazu od Jiřiny Bohdalové. Až se Miloš Zeman začervenal

Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Uprchlíci, ilustrační fotografie.

Komentář

Evropa před rozhodnutím: Buď s migrací bojovat, nebo se nechat zahltit. Necháme pašeráky fungovat?

Itálie ztrácí mladé a vzdělané obyvatele, zatímco čelí sílícímu přílivu migrantů z Afriky a Asie. Demografická krize ohrožuje nejen její vlastní stabilitu, ale narušuje i soudržnost celé Evropské unie. Unijní státy nejsou ochotné sdílet odpovědnost, a přitom nedokáží zformulovat ani jednotný postoj vůči zemím, které místo spolupráce s Evropou tolerují nebo přímo podporují pašeráctví. Pokud Evropa nezasáhne rázně a koordinovaně, zůstane rukojmím vnějších krizí a vlastní nerozhodnosti.