Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německý kancléř Scholz odmítá sóloakce při dodávkách zbraní na Ukrajinu

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Facebook Olaf Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz dnes odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám.

Scholz dnes večer zdůraznil, že Berlín už vládě v Kyjevě zbraně dodal a bude tak činit i nadále. Bude se o tom ale nadále domlouvat s Evropskou unií. "Nebudou tu žádné sólo akce," řekl kancléř a dodal, že usiluje o "pečlivě uvážené jednání".

Baerbocková dnes podle DPA vyzvala, aby Německo Ukrajině dodalo i těžké zbraně. Těmi se rozumí tanky, bojové letouny, válečné lodě nebo děla. Dosud Berlín Kyjevu poslal mimo jiné rakety pro protivzdušnou obranu, pancéřové pěsti a kulomety. Zbrojařský koncern Rheinmetall podle DPA Ukrajině nabídl až 50 bojových tanků.

Scholzova vláda čelí kritice, že Kyjev podporuje málo. Například Česká republika už Ukrajině poslala i tanky.

Témata:  Olaf Scholz Ukrajina Annalena Baerbock

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.