Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německý kancléř se vyhnul odpovědi k osudu Nord Streamu 2 v případě invaze

Olaf Scholz
Olaf Scholz
Foto: Facebook Olaf Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz dnes ponechal bez odpovědi otázku novinářů, zda je německá vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) jednotná v otázce budoucnosti plynovodu Nord Stream 2, pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu.

Německo-ruský produktovod na dně Baltského moře je hotov, dosud ale nemá povolení k provozu od německých úřadů. Není vyloučeno, že zprovoznění plynovodu by bylo zastaveno odvetnými sankcemi v případě ruské invaze na Ukrajinu. Moskva přípravu invaze popírá.

Scholz se na tiskové konferenci po bilančním jednání vlády v odpovědi na otázku novinářky vůbec nevěnoval plynovodu, ale hovořil o vyhrocené situaci na východě Ukrajiny a o vysoké ceně, kterou by Rusko za útok zaplatilo. "Bezpečnostní situace na Ukrajině je opravdu složitá," řekl Scholz. "Důležité je, že jsme jednotní v tom, že Rusko za případnou agresi ponese těžké následky," uvedl.

Kancléř nyní jako nezbytné vidí využití všech možností k diplomatickému vyřešení sporu včetně oživení mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou pod patronátem Německa a Francie, tedy v takzvaném normandském formátu. "Chceme normandský formát opět přivést k životu," řekl. Moskva se ale k jednáním staví zdráhavě, protože se nepovažuje za stranu konfliktu. Odmítá také, že by ruští vojáci na Donbasu zasahovali do proruského povstání proti Kyjevu.

K tématu Nord Stream 2 se krátce vyjádřil vicekancléř a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck, který reagoval na komentář novinářky, že Scholzově odpovědi nerozuměla. "Jsme jedna vláda a vláda jedná principiálně vždy jednotně," řekl.

K tématu Nord Stream 2 se novináři později ještě vrátili, Scholz ale opět řekl, že nyní je třeba věnovat veškeré úsilí snížení napětí. Doplnil, že sankce přijdou na řadu, pokud invaze nastane.

Scholz rovněž zopakoval, že německá vláda nebude Ukrajině poskytovat žádné zbraně, což je dlouhodobý postoj Berlína. Zatímco některé země NATO zbraně Ukrajině dodávají, Německo trvá na diplomacii.

Otázka plynovodu Nord Stream 2 je v Německu citlivá, neboť Berlín německo-ruský projekt prosadil i přes odpor mnohých spojenců včetně Spojených států. Produktovod Scholz doposud označoval za projekt čistě soukromého sektoru. Média si ale povšimla, že tento týden už takovéto označení nepoužil. Na přímý dotaz, zda nadále plynovod vidí jako soukromý projekt, tento týden na tiskové konferenci po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem neodpověděl.

Ve čtvrtek byl Nord Stream 2 tématem jednání německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové a jejího amerického kolegy Antonyho Blinkena. Baerbocková na tiskové konferenci řekla, že Německo v případě ruské invaze uvalí na Moskvu tvrdé sankce, i když to poškodí německé hospodářství. Dodala, že k možnostem patří i energetické sankce. Blinken pak prohlásil, že Berlín má na Moskvu páku v podobě plynovodu Nord Stream 2.

Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře, je dokončený a nyní čeká na souhlas k provozu od německých regulačních úřadů. Šéf Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur) Jochen Homann ale uvedl, že plynovod nezíská povolení k provozu dříve než v červenci.

Témata:  Německo Olaf Scholz plynovod Nord Stream

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.