reklama

Nejnižší nezaměstnanost má Česká republika a Nizozemsko, kde shodně činila 3,3 procenta. Situace se zlepšila i v eurozóně, kde míra nezaměstnanosti klesla o dvě desetiny procentního bodu a činila 7,9 procenta.

Proti loňskému květnu, kdy už se Evropa i některé další části světa potýkaly s první vlnou koronavirové nákazy, je ale situace stále horší. V eurozóně byla před rokem nezaměstnanost 7,5 procenta, zatímco v celé EU činila 6,9 procenta. V České republice míra nezaměstnanosti podle údajů Eurostatu loni v květnu činila 2,5 procenta.

Údaje za letošní duben jsou po zpřesnění dat mírně horší. Před měsícem Eurostat uváděl, že dubnová nezaměstnanost v EU činila 7,3 procenta a v eurozóně osm procent.

Eurostat odhaduje, že v květnu bylo v EU bez práce 15,278 milionu lidí, z čehož 12,792 milionu připadá na eurozónu. Proti dubnu počet nezaměstnaných v EU klesl o 382.000 a v eurozóně o 306.000. Proti loňskému květnu je ale v celé unii bez práce o 949.000 lidí více, v eurozóně nárůst činí 803.000.

V květnu se proti předchozímu měsíci zlepšila i nezaměstnanost mezi mladými do 25 let. Zatímco v eurozóně klesla z dubnových 18,4 na 17,5 procenta, v celé EU se snížila z 18,2 na 17,3 procenta. Počet lidí bez práce v této věkové kategorii se pak v eurozóně proti dubnu snížil o 138.000 na 2,403 milionu, v celé EU pak o 174.000 na 2,979 milionu.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v květnu klesla na 3,9 procenta z dubnové hodnoty 4,1 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

reklama