reklama

Manshaus loni v srpnu zastřelil svou 17letou nevlastní sestru v jejich domově ve městě Baerum čtyřmi ranami; tři mířily do hlavy a jedna do hrudníku. Dívka měla čínské předky - manželka Manshausova otce ji totiž adoptovala z Číny.

Téhož dne vtrhl Manshaus, který podle svých slov sestru zavraždil z rasistických důvodů, se střelnými zbraněmi do mešity na předměstí norské metropole Osla, podle vyšetřovatelů "s cílem pozabíjet co nejvíce muslimů". Vypálil několik ran, ale nikoho vážně nezranil a přítomným se ho podařilo přemoci. Policie dospěla k závěru, že jednal osamoceně.

Obžaloba, která muže považuje za "mimořádně nebezpečnou osobu", navrhovala, aby Manshaus dostal trest odnětí svobody ve výši 21 let. Soud jí výší trestu vyhověl. Zároveň stanovil, že se muž z vězení nedostane dříve než za 14 let. Norské právo nezná jednorázový trest doživotního vězení.

Do mešity se loni Manshaus vydal oblečený do neprůstřelné vesty a s helmou, na které měl videokameru. Podle norských médií se inspiroval teroristickým útokem ultrapravicového radikála na Novém Zélandu Brentona Tarranta, který v březnu 2019 zaútočil na dvě mešity ve městě Christchurch. Zavraždil 51 lidí.

Manshausův čin připomíná i skutek norského pravicového extremisty Anderse Breivika, který v roce 2011 zabil v Oslu a na ostrově Utöya 77 lidí. Breivik si v současnosti odpykává trest vězení 21 let s možností prodloužení.