Tým z nemocnice Northwestern Memorial Hospital v Chicagu mapoval neurologické symptomy desítek lidí z různých koutů Spojených států, u nichž je podezření na syndrom označovaný jako dlouhý covid.
"Měli mírný covid. Pak přišly vážné příznaky," shrnuje v titulku článku deník The New York Times (NYT) osud těchto pacientů. Nová analýza zveřejněná v odborném časopise The Annals of Clinical and Translational Neurology podle něj utvrzuje rodící se konsenzus, že pro část nakažených mohou být dlouhodobé potíže po infekci koronavirem horší než prvotní zápas s covidem-19. Zároveň naznačuje, že "dlouhý covid" může zahrnovat mnohé příznaky nad rámec horečky či únavy.
NYT tuto myšlenku rozvíjí na příkladu 25leté Samar Khanové, která byla jedním ze stovky účastníků chicagské studie. Pracovnice finančního sektoru na podzim bez vážnějších problémů prodělala covid-19, o několik týdnů později ji ovšem začala trápit "podivná konstelace symptomů". Sestávala z rozmlženého vidění, pískání v uších, třasu v rukách i noze a "opravdu intenzivní mozkové mlhy".
Poslední jmenovaný bod, pod který se zahrnují problémy s pamětí či koncentrací, vyšel z nově publikované analýzy jako nejčastější problém mezi pacienty nemocnice Northwestern Memorial Hospital. "Zamlžení" mysli údajně zažívá 81 procent ze zmapované skupiny. U většiny se také objevovaly bolesti hlavy, necitlivost nebo třas v končetinách, svalové bolesti a problémy s čichem a chutí. Alespoň čtyři neurologické problémy pociťovalo 85 procent účastníků studie.
Zprávy o takovýchto potížích lidí, kteří prodělali covid-19 bez nutnosti hospitalizace, se objevují už řadu měsíců, stále však jde o poměrně neprobádaný fenomén s řadou otazníků. Objasněná není ani spojitost mezi neurologickými symptomy a koronavirovou infekcí, někteří experti se však domnívají, že mohou vycházet z reakce imunitního systému, která vyvolává v těle záněty. Ty údajně mohou zasáhnout i mozek, přičemž v závislosti na místu zánětu následuje narušení té či oné funkce.
S rostoucím zájmem o "dlouhý covid" přichází i varování, aby se k tématu přistupovalo o něco obezřetněji. "Tyto zprávy jsou znepokojivé, zároveň ale mám obavu, že narativ kolem nového chronického onemocnění způsobeného mírnou infekcí virem SARS-CoV-2... začíná předbíhat důkazy," napsal tento týden na zdravotnickém webu statnews.com plicní lékař a výzkumník působící na Harvardově univerzitě Adam Gaffney.
Ve svém článku upozorňuje na to, že ve studiích na dané téma bývají zahrnuti i lidé, u nichž nákaza koronavirem nebyla laboratorně potvrzena. Také podotýká, že příznaky jako únava, bolesti hlavy, zhoršení mentálních schopností nebo problémy se spánkem jsou "překvapivě běžné" v celé populaci, přičemž spadají do podmínek diagnózy deprese. "Fyzické utrpení je bohužel v naší společnosti rozšířené," píše Gaffney s tím, že v této době "neuvěřitelných traumat, smutku a útrap" lze očekávat obecnější rozmach fyzických i mentálních těžkostí.
Ani stovka pacientů z analýzy nemocnice Northwestern Memorial Hospital nesestává jen z lidí s pozitivním testem na koronavirus. Takových je v ní 50, druhá polovina údajně zažila kombinaci symptomů odpovídající covidu-19, diagnóza se ale u těchto lidí nepotvrdila kvůli horšímu přístupu k testům v prvních měsících pandemie.
Mnozí účastníci studie se podle NYT s výše popsanými příznaky potýkají měsíce, během nichž může jejich intenzita kolísat. "Někteří lidé jsou po dvou měsících z 95 procent uzdravení, zatímco někteří jsou po devíti měsících jen z deseti procent uzdravení," shrnul Igor Koralnik, který v chicagské nemocnici vede oddělení specializující se na neurologické jevy spojované s covidem-19. Každý měsíc klinika nabere desítky nových pacientů, píše NYT.
