Prezidentský úřad by měl Vikremesinghe zastávat po zbývající část Radžapaksova mandátu, který končí v roce 2024. Výsledek dnešního hlasování však může znovu vyvolat nepokoje, protože Vikremesinghe je nepopulární mezi voliči, kteří ho považují za pozůstatek Radžapaksovy vlády, upozorňuje agentura Reuters.

Nově zvolený prezident v parlamentu strávil 45 let svého života a je podle svých slov rád, že se mu dostalo cti obsadit nejvyšší funkci. "Nemusím vám říkat, v jakém stavu se naše země nachází. Teď, když je po volbách, musíme zase zemi sjednotit a jsem připraven vést s vámi dialog," řekl a požádal ostatní politické strany o spolupráci. Jako prezident má nyní Vikremesinghe možnost jmenovat nového premiéra podle vlastního uvážení.

Bývalý prezident Gotabaja Radžapaksa jmenoval Vikremesingheho premiérem v květnu v naději, že přinese stabilitu do země zmítané nejhorší hospodářskou krizí, jakou nezávislý stát pamatuje.

Třiasedmdesátiletý Vikremesinghe je zkušený politik s bohatou diplomatickou praxí. Vedl klíčová jednání o záchranném balíčku pro ekonomiku s Mezinárodním měnovým fondem a byl podporován členy roztříštěné vládnoucí koalice.

Avšak jen několik zákonodárců veřejně prohlásilo, že budou hlasovat pro Vikremesingheho vzhledem k tomu, že veřejnost jej nemá v oblibě. Desítky politiků loajálních Radžapaksovi, jejichž domy demonstranti v květnu vypálili, prohlásili, že podpoří Vikremesingheho pouze s ujištěním, že následně tvrdě potrestá pachatele a udrží v zemi pořádek.

Prezidenta na Srí Lance obvykle volí veřejnost. Odpovědnost připadá parlamentu pouze v případě, že se úřad uvolní před oficiálním ukončením funkčního období.

Při dnešním se Vikremesinghe díky 134 hlasům dostal před poslance Dullase Alahapperumu, který získal 82 hlasů. Třetí, levicový kandidát obdržel hlasy pouze tři. Všech 225 poslanců včetně předsedy parlamentu mělo právo hlasovat, dva poslanci se zdrželi hlasování a několik hlasovacích lístků bylo prohlášeno za neplatné.

V důsledku hluboké hospodářské krize se 22 milionů obyvatel Srí Lanky potýká s nedostatkem základních potravin, léků či pohonných hmot, zatímco vláda vyjednává s Mezinárodním měnovým fondem o finanční pomoci. Současná krize vyvolává obavy, zda bude nová vláda stačit na nápravu ekonomiky a uklidnění veřejnosti.