V důsledku ruské invaze, která začala přesně před měsícem, bylo na Ukrajině zabito 128 dětí a dalších 172 nezletilých Ukrajinců utrpělo zranění. Podle agentury Unian to dnes oznámila ukrajinská generální prokuratura. Bilanci zatím nebylo možné nezávisle ověřit.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) ve středu potvrdil celkem 977 zabitých civilistů, včetně 81 dětí. Od začátku války musela opustit své domovy více než polovina ukrajinských dětí, upozornil dnes Dětský fond OSN (UNICEF).
Nejvíce dětských obětí ruské agrese ukrajinské úřady zaznamenaly v Kyjevské, Charkovské, Doněcké, Černihivské nebo Mykolajivské oblasti. Například v Mariupolu bylo pod troskami domu, který ostřelovali okupanti, nalezeno tělo jedenáctileté gymnastky Kateryny, napsala dnes agentura Unian a podotkla, že malá sportovkyně opakovaně vyhrávala významné soutěže.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva k 22. březnu zaznamenal kromě 977 zabitých civilistů také dalších 1594 zraněných. Většinu obětí má podle něj na svědomí použití výbušných zbraní s "širokou dopadovou plochou" včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.
Skutečný počet obětí však bude podle OSN vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě úřad nepotvrdil. Týká se to například Mariupolu nebo Volnovachy, kde jsou hlášeny četné civilní oběti, které se nyní potvrzují a nejsou zahrnuty ve zveřejněné bilanci, uvedl úřad.
"Měsíc války na Ukrajině vyhnal z domovů na 4,3 milionu dětí, což je více než polovina odhadované dětské populace (v zemi), která činí 7,5 milionu," uvedl dnes UNICEF podle agentury AFP. Přibližně 1,8 milionu dětí překročilo hranice do okolních států a zhruba 2,5 milionu jich je vysídleno v rámci Ukrajiny.
V důsledku každodenního bombardování a ostřelování bylo navíc poškozeno 566 vzdělávacích institucí, z nichž 73 bylo zcela zničeno, tvrdí dále ukrajinská prokuratura. Nepřátelská palba podle ní zasáhla také více než 40 institucí určených pro děti - včetně zdravotnických zařízení, uměleckých škol, sportovišť a knihoven. Rusko dlouhodobě popírá, že by útočilo na civilní cíle.
Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou
Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server Globe24.cz k dispozici.
"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.
Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.
"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro Globe24.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.
Témata: válka na Ukrajině, děti
