Stručný přehled pátečních událostí:

Ukrajina se brání ruskému útoku již déle než tři týdny, Moskva dnes ohlásila, že ruská vojska spolu s milicemi proruských separatistů bojují v centru obléhaného Mariupolu a že ruští vojáci se separatisty "utahují smyčku" okolo tohoto přístavního města u Azovského moře. Ukrajinská armáda tvrdí, že opět zabránila jakémukoliv postupu Ruska, nepřátelská vojska podle ní podstatně vyčerpala své lidské zdroje. Šéf britské vojenské rozvědky Jim Hockenhull řekl, že Rusko při invazi nesplnilo své cíle a mění bojovou strategii na opotřebovací válku, což povede k větším ztrátám mezi civilisty.

Zřejmě více než 1300 lidí nadále zůstává v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, uvedly ukrajinské úřady. Tamní radnice však zatím neregistruje žádné zemřelé, jeden člověk byl podle ní těžce zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záchranným pracím brání ustavičné ruské ostřelování. Počet lidí zachráněných z trosek uvádí úřady stejný jako ve čtvrtek, tedy asi 130.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva potvrdil dalších 36 úmrtí civilistů na Ukrajině, celková bilance tak dosáhla 816 mrtvých a nejméně 1333 zraněných. Ukrajinské úřady nicméně hlásí mrtvých výrazně více a i OSN uznává, že reálný počet je velmi pravděpodobně výrazně vyšší.

Palba ruských vojsk na ukrajinská města stále pokračuje, a to včetně metropole Kyjeva. Západ země byl ruské agrese dosud v zásadě ušetřen; několik kilometrů od centra Lvova však dnes ruské střely s plochou dráhou letu zasáhly nepoužívaný závod letecké techniky v blízkosti tamního letiště.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes řekl, že situaci, kdy bomby dopadají čím dál tím blíž k polským hranicím, využije jako argument pro jednání o mírové misi NATO. Česko je na debatu o polském návrhu připraveno, řekla v Bratislavě ministryně obrany Černochová. Zároveň ale upozornila, že není jasné, zda by takový krok byl v souladu s mezinárodním právem. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď chce vyčkat na konkrétní návrh.

O uklidnění bojů zuřících už přes tři týdny opět jednají zástupci obou stran. Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij řekl, že se Moskva a Kyjev nacházejí "někde napůl cesty", pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny. V základních bodech, mezi něž patří otázka možného vstupu Ukrajiny do NATO, se pak obě strany podle Medinského "maximálně přiblížily". Ruský vyjednavač zároveň zdůraznil, že Moskva nehodlá dělat ústupky ohledně svého postoje k Donbasu, území na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté v roce 2014 vyhlásili dvě republiky. Moskva letos krátce před invazí uznala jejich nezávislost.

Kyjev však krátce nato uvedl, že cílem ruských prohlášení je vyvolat tlak v médiích, a upozornil, že Moskva se vyjadřuje jen ke svým požadavkům. Otázku vstupu Ukrajiny do NATO nekomentoval.

Putin dnes při výročí anexe Krymu v roce 2014 vystoupil před desítkami tisíc lidí na moskevského stadionu Lužniki, kde opět zopakoval svá tvrzení, že hlavním důvodem "speciální vojenské operace" na Ukrajině, což je oficiální kremelský termín pro invazi, je záchrana lidí na východě Ukrajiny před "genocidou".

Podle polské pohraniční stráže překročily hranice s Ukrajinou již více než dva miliony běženců, především ženy a děti. Do Německa dosud přišlo přes 197.000 ukrajinských uprchlíků, uvedlo tamní ministerstvo vnitra.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce, přes 3,2 milionu uprchlíků uteklo do zahraničí. OSN odhaduje, že více než 12 milionů lidí uvázlo na Ukrajině v oblastech zasažených konfliktem nebo nemůže uprchnout.

O válce na Ukrajině dnes hovořil čínský prezident Si Ťin-pching se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Prezident Si řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu a že "krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět". Biden pak svému protějšku podle Bílého domu jasně vyjmenoval, jaké následky by mělo to, pokud by Peking poskytl Moskvě zbraně.

Rusko čelí po zahájení války hluboké mezinárodní izolaci. Bulharsko dnes vyhostilo deset ruských diplomatů akreditovaných v zemi. K vyhoštění ruských diplomatů přikročily i tři pobaltské země, z nichž bude muset odejít dohromady také deset pracovníků ruských zastupitelských úřadů.

Moskva dnes zaplatila úroky z dluhopisů, a prozatím se tak vyhnula obávané platební neschopnosti. Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's však snížila úvěrový rating Ruska hlouběji do podřadného pásma z dosavadní známky CCC- na stupeň CC.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Cena v posledních týdnech prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.

Evropské akcie však tento týden vykázaly nejprudší nárůst od listopadu 2020, a smazaly tak již všechny ztráty, které utrpěly od začátku války na Ukrajině. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si za dnešek připsal 0,9 procenta a za celý týden se zvýšil o 5,4 procenta.

On-line přenos: