Sledovali jsme ONLINE: NATO představilo novou strategii kolektivní obrany

Spojenci NATO na summitu v Litvě schválili nejkomplexnější obranné plány vojenské aliance od studené války, uvedl v úterý na twitteru šéf aliance Jens Stoltenberg. "Spojenci přijali klíčová rozhodnutí pro naši bezpečnost. Dohodli jsme se na balíčku k posílení Ukrajiny a poskytnutí jasné cesty k NATO. Schválili jsme také naše nejkomplexnější obranné plány od studené války, podpořené trvalým závazkem více investovat do obrany," napsal.

NATO se v dnešním prohlášení vymezuje proti Číně, jejíž "deklarované ambice a nátlaková politika napadají zájmy, bezpečnost a hodnoty". "V prohlášení se také uvádí, že země aliance jsou otevřené konstruktivnímu kontaktu s Čínou, například v zájmu budování reciproční transparentnosti. Zároveň ale NATO varuje před hybridními a kybernetickými útoky a před využíváním ekonomiky k posilování svého vlivu.

Dnes na summitu NATO v centru Vilniusu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina posílí Severoatlantickou alianci. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží být členem NATO, což přispěje k větší bezpečnosti země. Konkrétní termíny ale na summitu nebyly stanoveny. "Ukrajina učiní NATO silnější a NATO učiní Ukrajinu bezpečnější," uvedl Zelenskyj.

Nová strategie kolektivní obrany popisuje, jak by NATO bránilo každý členský stát. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž se zaměřuje především na obranu proti Rusku. Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla a usilovat o jejich rozšíření.

Stoltenberg se vyjádřil k tweetu ukrajinského prezidenta Zelenského, který napsal, že je "absurdní", že neexistuje žádný časový plán pro ukrajinské přijetí do NATO. Aliance podle něj Ukrajině poskytuje velmi významný balíček, který pomáhá Ukrajině přiblížit se členství v NATO.

Dodal, že NATO nikdy nevyjádřilo silnější poselství, jak o politické, tak o konkrétní praktické podpoře. Spojenci se podle něj dohodli na "silném, jednotném a pozitivním poselství pro Ukrajinu" a také na pozitivní cestě směřující ke členství.

Zopakoval však, že pozvání Ukrajiny do NATO proběhne až budou splněny všechny podmínky. Nejnaléhavějším úkolem je nyní zajistit, aby Ukrajina zvítězila, doplnil.

Stoltenberg v projevu uvedl, že se Ukrajina stane členem NATO, když se na tom spojenci dohodnou a budou splněny podmínky pro vstup do aliance. Oznámil také, že proces přijetí Ukrajiny se změní z dvoufázového na jednofázový. "Je to silný vzkaz pro Ukrajinu a jasná cesta k jejímu členství v NATO," řekl. Stoltenberg také uvedl, že NATO chce mít 300 000 vojáků připravených k okamžitému nasazení.

Po prvním bloku jednání vystoupil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s projevem, v němž na úvod řekl, že se těší, až Švédsko přivítá jako plnoprávného člena aliance. Stoltenberg také oznámil nový víceletý program, který má Ukrajině pomoci při přechodu ze sovětské éry na výcvikové standardy NATO. Dodal, že bude vytvořena nová Rada NATO-Ukrajina, kde se všechny státy setkají jako rovnocenné. Ustavující schůze proběhne zítra s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Německo právě přislíbilo dalších 700 milionů eur na vojenskou pomoc Ukrajině. Německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na summit NATO uvedl, že nový balíček bude zahrnovat dva raketové systémy Patriot, 25 tanků Leopard 1 A5, 40 bojových vozidel pěchoty Marder, 20 000 dělostřeleckých zbraní a 5 000 nábojů.

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý uvedl, že Německo vynaloží 2 % HDP na obranu, a to již v příštím roce. Scholz uvedl, že toho dosáhne prostřednictvím "zdrojů našeho rozpočtu a speciálních aktiv", s odkazem na speciální fondy ve výši 100 miliard eur. Ty přislíbil vynaložit na obranu poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Německo podle něj zajistí, že tohoto cíle dosáhne i v dalších letech z běžných rozpočtových zdrojů, a to i v případě, že budou zmíněná speciální aktiva vyčerpána.

Zdá se, že vůdci NATO za zavřenými dveřmi diskutují o obecných podmínkách pro připojení Ukrajiny. Zároveň ale jasně dávají Kyjevu jasně najevo, že žádný časový plán pro členství nedostane. Litevský prezident řekl, že doufá, že Ukrajině bude nabídnuto jasné poselství o kandidatuře do NATO, britský premiér Rishi Sunak před zahájením jednání prohlásil, že právoplatné místo Ukrajiny je v NATO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přistál v litevském hlavním městě Vilniusu, kde vůdci NATO diskutují o snaze země o členství. Zelenskyj v uplynulých dnech podniknul cestu do Bulharska, Česka, na Slovensko a do Turecka. Dlouho ale nebylo jasné, zda se summitu zúčastní, a jestli dorazí osobně. Nakonec měl přiletět ve středu, na summit ale dorazil už dnes.

Po schůzce britského premiéra Rishi Sunaka s tureckým prezidentem Erdoganem mluvčí Sunaka řekl, že britský premiér "uvítal podporu Turecka pro vstup Švédska do NATO a pochválil prezidenta Erdogana za jeho úsilí." Dvojice podle mluvčí hovořila o budování silnější obranné a bezpečnostní spolupráce.

Podle koordinátora Rady národní bezpečnosti Bílého domu pro strategickou komunikaci Johna Kirbyho musí Ukrajina ještě splnit některé požadavky, než bude moci vstoupit do NATO. Odmítl také úterní komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, které kritizovaly vůdce NATO kvůli diskusím o cestě k členství v NATO. Jeho frustraci ale rozumí.

"Věříme, že budoucnost Ukrajiny je v NATO. To je něco, na čem se aliance dohodla už v roce 2008," řekl Kirby pro CNN. "Existují ale reformy – správa věcí veřejných, právní stát, politické reformy – na kterých Ukrajina musí ještě pracovat, a chápeme, že je těžké na některých z těchto reforem pracovat, když jste ve válce. Ukrajina ve válce je, a členství v NATO v bezprostřední budoucnosti tak není pravděpodobné, protože by to NATO dostalo do války s Ruskem," dodal.

Ukrajina získá na summitu v litevském Vilniusu masivní balík "politické a praktické" podpory od spojenců NATO, řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. "Máme sjednocenou alianci, která bude velmi praktickými způsoby demonstrovat svou trvalou podporu Ukrajině, včetně faktu členství," řekl Blinken. Podle něj jde o důkaz pokroku, kterého Ukrajina dosáhla směrem ke členství. "To se odrazí v tom, co vzejde ze summitu, stejně jako v práci, kterou je ještě třeba udělat," řekl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu, že Francie poskytne Ukrajině dalekonosné rakety s plochou dráhou letu SCALP. Rakety známé také jako Storm Shadow mají dosah přes 250 kilometrů a ukrajinská armáda je již obdržela od Spojeného království a používá je.

"Země NATO na tomto summitu kráčejí po tenkém ledě. Všichni zdejší vůdci sympatizují s ukrajinským požadavkem na pevný harmonogram členství v NATO. Chápou Zelenského hlubokou touhu být zaštítěn alianční klauzulí o vzájemné obraně "jeden za všechny, všichni za jednoho" – ale tato debata je složitá. Pokud by Ukrajina byla přijata do NATO během příměří s Ruskem – vydrželo by příměří? Pokud ne, nasadily by Francie, Německo, Spojené království a další státy NATO dobrovolně životy svých vojáků na Ukrajině, která by se dostala do přímého konfliktu s jadernou velmocí s rizikem eskalace války? To je něco, čemu se NATO od začátku zoufale snažilo vyhnout," píše korespondentka BBC s tím, že nebude žádným překvapením, pokud se během summitu nic nezmění a Ukrajina bude zklamaná.

Norsko v roce 2023 poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 960 milionů dolarů, oznámil v úterý premiér Jonas Gahr Støre. "Ukrajina naléhavě potřebuje větší vojenskou podporu a vybavení. Norsko proto zvyšuje svou vojenskou pomoc Ukrajině o 2,5 miliardy norských korun (téměř 240 milionů dolarů) na celkových 10 miliard norských korun (téměř 960 milionů dolarů) pro rok 2023," oznámil Støre na summitu NATO ve Vilniusu.

Španělsko pošle své vojáky na Slovensko a zvýší jejich počet v Rumunsku. Ve Vilniusu to uvedl španělský premiér Pedro Sánchez. Bude to historicky poprvé, co Madrid vyšle vojáky na Slovensko.

Summit zahájil generální tajemník Jens Stoltenberg, druhým řečníkem byl prezident Litvy Gitanas Nauséda. Stoltenberg v projevu přivítal finského prezidenta Sauliho Niinistöa, jehož země se účastní poprvé.

Evropa nechápe, že přibližování infrastruktury NATO k ruským hranicím je chyba, řekl podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj bude summit Severoatlantické aliance protiruský. Ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov řekl, že Rusko podniká kroky v souvislosti s možností, že by se aliance mohla rozšířit na východ.

Zelenskyj před summitem na twitteru uvedl, že by bylo by absurdní, kdyby dnes nebyl stanoven harmonogram ani pro pozvánku, ani pro členství Ukrajiny v NATO. "Cestou do Vilniusu jsme dostali signály, že se diskutuje o určitých formulacích bez Ukrajiny. A rád bych zdůraznil, že tyto formulace se týkají pozvání ke členství v NATO, ne členství Ukrajiny," napsal. "Vypadá to, že není ochota ani Ukrajinu do NATO pozvat, ani ji učinit členem aliance," dodal.

Summitu se také zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ačkoliv měl původně dorazit až ve středu, přijede nakonec už dnes, uvedl šéf aliance Jens Stoltenberg. Ve středu se podle pak zúčastní prvního jednání nově vzniklé Rady NATO-Ukrajina.

Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti bylo rozhodnuto, že Ukrajina se v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, a v září loňského roku formálně požádala o členství. Nicméně někteří členské státy NATO se domnívají, že aliance nemůže rozšířit své řady o zemi, která se nachází ve válečném stavu. Principem NATO je, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny země v rámci aliance. Pro řadu členů ale nelze akceptovat, že by Ukrajina vstoupila do NATO během konfliktu a zatahala do války i další spojence. Na summitu se proto členské státy nebudou zabývat formálním pozváním Ukrajiny do NATO, protože prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity.

Na summitu NATO bude kladen důraz na posílení bojových schopností Ukrajiny, což je pro alianci prioritou. Státy NATO již od loňska dodávají Ukrajině zbraně, včetně tanků a protivzdušných systémů, od té doby, kdy Rusko napadlo tuto sousední zemi. Generální tajemník aliance a jednotliví ministři naznačují, že s ohledem na nedávný začátek ukrajinské protiútoku jsou další dodávky zcela nezbytné.

Úderem jedné hodiny odpolední odstartoval první blok jednání, kterého se nově zúčastní i Švédsko. Proběhne ratifikace jeho kandidatury a debatovat se bude i o posilování kolektivní obrany aliance skrze zvyšování rozpočtů. Summitu se také účastní Finsko jako nejnověji přijatá země.

Témata:  NATO (Severoatlantická aliance),  Summit NATO