Podvodníci se vydávali mimo jiné za agenty Interpolu, piloty, námořní důstojníky či inženýry pracující na ropných plošinách a kontakty se ženami navazovali prostřednictví seznamovací mobilní aplikace. Když si získali jejich důvěru, pod slibem sňatku je požádali o peníze na "nutné výdaje". Některé z jejich obětí dokonce prodaly i rodinný majetek nebo se zadlužily, aby splnily požadavky těchto podvodníků.
Během rozsáhlého vyšetřování, které vedla turínská prokuratura, policisté prověřili přes 30.000 finančních transakcí ve spolupráci s kolegy ze dvou desítek zemí.
Název policejní operace připomíná italského dobrodruha Giacoma Casanovu, jehož jméno se stalo synonymem pro kariérního záletníka. Někteří historici ale pochybují o uváděných počtech sexuálních dobrodružství (na 130 žen) tohoto světoběžníka, jemuž audienci udělila i ruská carevna Kateřina II. a papež ho dekoroval Řádem zlaté ostruhy. Rodák z italských Benátek Casanova strávil poslední léta života jako knihovník na zámku v Duchcově, kde v roce 1798 zemřel.
