Francie, Itálie a Španělsko zaznamenávají po uplynutí devíti měsíců od zavedení prvních koronavirových uzávěr v loňském roce výrazný pokles v počtu narozených dětí. Například ve Španělsku byl prosinec 2020 nejslabší měsíc vůbec co do počtu narození od roku 1941, z něhož pocházejí nejstarší záznamy španělského statistického úřadu, napsal dnes deník Financial Times (FT).
Ve Francii se v lednu letošního roku podle předběžných údajů Francouzského národního institutu pro statistiku (Insee) narodilo 53.900 dětí, o 13 procent méně než v lednu 2020. Pro Francii, která má z 27 zemí Evropské unie tradičně nejvyšší porodnost, jde zároveň o největší propad v počtu narození od roku 1975, kdy skončil baby boom. Již rok 2020 byl ale z hlediska demografie slabý, k čemuž přispěl také propad o sedm procent v prosinci. V zemi se loni dohromady narodilo 735.000 dětí, což je nejméně od konce druhé světové války.
Pokles v počtu narozených dětí v průmyslových ekonomikách po pandemiích nebo hospodářských krizích, například té z 30. let minulého století nebo ropném šoku v roce 1973, není obvykle překvapením, píší FT. Potenciální rodiče mívají v takových případech obavy, zda budou mít jistotu výdělku a budou schopni své potomky zajistit.
"Tentokrát je ale nové to, že propad v počtu nových narození je opravdu velký," říká Arnaud Regnier-Loilier, ředitel pro výzkum ve francouzském demografickém institutu Ined. V minulém roce se podle něj lidé obávali nejen o živobytí, ale měli také strach, že jejich děti covidem-19 onemocní.
Předběžná data ukazují také na výrazný pokles ve Španělsku a Itálii, dvou zemích, které se již nyní potýkají se stárnoucí populací.
Itálie, která jako první evropská země pocítila plnou váhu krize covidu-19, zaznamenala v prosinci 2020, devět měsíců od jarní uzávěry, o 21,6 procent méně narození než ve stejném měsíci předešlého roku. Za celý rok 2020 se podle italského statistického úřadu Istat v zemi narodilo 400.000 dětí, o 20.000 méně než v roce 2019. Zároveň loni v jihoevropské zemi zemřelo 647.000 lidí, čímž vznikla největší propast mezi počtem narozených a zemřelých od roku 1918, kdy svět zachvátila španělská chřipka.
Italští statistici pokles počtu narození spojují s menším počtem svateb v minulém roce. Těch v prvních deseti měsících roku 2020 ubylo přibližně o polovinu. Také Francie byla loni svědkem 34procentního poklesu v počtu svateb oproti roku 2019.
Podle dnes zveřejněných dat španělského statistického úřadu se ve Španělsku narodilo v prosinci 2020 a lednu 2021 o 20 procent dětí méně než ve stejnných měsících předchozích let. Prosinec 2020 byl přitom ve Španělsku z hlediska narození nejslabší měsíc vůbec od roku 1941.
Trend, který se projevil ve Francii, Itálii a Španělsku, se ale nemusí týkat celého světa, upozorňují Financial Times. Zdá se, že na Filipínách například pandemie zafungovala naopak jako spouštěč baby boomu. OSN v této situaci varovala, že ztížený přístup k antikoncepčním prostředkům a zdravotní péči vedl k zvýšení počtu nechtěných těhotenství a nárůstu úmrtí žen při porodu. Z Evropských zemí evidovaly v lednu nárůst v počtu narození oproti předešlému roku Nizozemsko a Finsko.
Otázkou je, zda je propad porodnosti v zasažených zemích jen dočasný výkyv, nebo zda bude přetrvávat. Demografka španělského Centra pro vědecký výzkum (CSIC) Teresa Castrová si myslí, že celý rok 2021 by mohl být co do počtu narození slabý. "Nemyslím si, že jde o přechodný fenomén. Nejistoty jsou jedním z hlavních důvodů, proč lidé nemají děti. A lidé se aktuálně stále potýkají s nejistotami v oblasti zdraví a především ekonomiky.
Související
20. září 2024 11:51
10. září 2024 14:31
9. září 2024 19:47
18. června 2022 8:32
5. května 2022 11:29
10. března 2021 15:05