Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA odmítly plány, aby nějaký člen NATO poskytl Ukrajině stíhačky

MiG 29, ilustrační fotografie
MiG 29, ilustrační fotografie
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Americké ministerstvo obrany dnes zavrhlo jakékoliv plány poskytnout Ukrajině stíhací letouny MiG-29, řekl jeho mluvčí John Kirby. Šlo by podle něho o "vysoce riskantní krok", který by zároveň výrazně nezlepšil kapacitu ukrajinského letectva.

Varšava v úterý oznámila, že je ochotna bojová letadla dodat na americkou základnu v Německu, načež by byla prostřednictvím NATO předána ukrajinské armádě. USA nicméně návrh zjevně zaskočil a Pentagon jej odmítl s tím, že vzbuzuje značné obavy celého NATO. Washington nyní hledá nové možnosti, jak poskytnout ukrajinské armádě bojující proti ruské invazi další techniku, jako jsou třeba systému protiletecké obrany.

Kirby dnes řekl, že americké tajné služby dospěly k závěru, že případné předání stíhacích letounů MiG-29 Ukrajině by mohlo vyvolat "významnou" reakci Ruska. Šéf Pentagonu Lloyd Austin dnes mluvil se svým polským protějškem Mariuszem Blaszczakem a sdělil mu, jaký názor mají Spojené státy na věc. Poděkoval mu za ochotu, kterou Polsko projevilo. Jeho premiér Matuesz Morawiecki dříve během dneška zopakoval, že o případném dodání stíhaček na Ukrajinu by muselo rozhodnout celé NATO.

Nejasnosti okolo plánu, které v úterý vzbudilo polské oznámení i chladné přijetí z americké strany, jsou podle agentury AP vzácným veřejným nesouladem mezi členy NATO. Aliance se snaží podporovat ukrajinskou armádu a zároveň nezabřednout do širšího konfliktu s Ruskem, které sousední zemi 24. února napadlo.

O možnosti poskytnutí polských stíhaček Ukrajině se hovořilo řadu dní, šéf americké diplomacie Antony Blinken o víkendu prohlásil, že pokud by se tak Varšava rozhodla, pomohl by Washington posílit polské letectvo americkými stroji F-16. USA se nicméně podle pozorovatelů zjevně zdráhaly zaslání polských strojů na Ukrajinu oficiálně podpořit nebo se na něm přímo podílet.

Michal Baranowski, ředitel varšavské pobočky think tanku German Marshall Fund agentuře AP řekl, že polskou stranu zaskočilo to, že Blinken o migy požádal veřejně. "Bylo to považováno za nátlak ze strany Spojených států na Varšavu. A proto zareagovala tak, že se míč snažila vrátit na americkou stranu hřiště," uvedl Baranowski. Dodal, že "o všem se mělo jednat za zavřenými dveřmi".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes možnost zaslání polských stíhaček Ukrajině přes Američany označil za "velmi nežádoucí a potenciálně nebezpečný scénář". Rusko dříve varovalo, že podporu ukrajinských vzdušných sil třetí stranou by považovalo za její zapojení do konfliktu.

Polsko v úterý večer nabídlo, že své stroje MiG-29 pošle na americkou základnu Ramstein v Německu. Jak by se následně dostaly na Ukrajinu, nebylo jasné. Bezprostředně po oznámení Varšavy také nebylo jasné, jak se k návrhu staví Washington. Z následného vyjádření náměstkyně šéfa americké diplomacie Victorie Nulandové vyplývalo, že USA polská iniciativa zaskočila.

"Z toho, co vím, s námi svůj plán na dodání letadel předem nekonzultovali," uvedla na adresu Poláků Nulandová.

Témata:  Ukrajinská krize NATO (Severoatlantická aliance) MiG 29

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:09

Další hvězda v nemocnici. Tereza Ramba posílá fanouškům dobrou zprávu

Na seznam hvězd českého šoubyznysu, které v poslední době skončily v péči lékařů, přibyla Tereza Ramba. Fanouškům sice neozřejmila, co přesně jí je, vážné zdravotní problémy ale přiznala. Podle svých slov je naštěstí z nejhoršího venku.

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.