Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

USA odmítly plány, aby nějaký člen NATO poskytl Ukrajině stíhačky

MiG 29, ilustrační fotografie
MiG 29, ilustrační fotografie
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Americké ministerstvo obrany dnes zavrhlo jakékoliv plány poskytnout Ukrajině stíhací letouny MiG-29, řekl jeho mluvčí John Kirby. Šlo by podle něho o "vysoce riskantní krok", který by zároveň výrazně nezlepšil kapacitu ukrajinského letectva.

Varšava v úterý oznámila, že je ochotna bojová letadla dodat na americkou základnu v Německu, načež by byla prostřednictvím NATO předána ukrajinské armádě. USA nicméně návrh zjevně zaskočil a Pentagon jej odmítl s tím, že vzbuzuje značné obavy celého NATO. Washington nyní hledá nové možnosti, jak poskytnout ukrajinské armádě bojující proti ruské invazi další techniku, jako jsou třeba systému protiletecké obrany.

Kirby dnes řekl, že americké tajné služby dospěly k závěru, že případné předání stíhacích letounů MiG-29 Ukrajině by mohlo vyvolat "významnou" reakci Ruska. Šéf Pentagonu Lloyd Austin dnes mluvil se svým polským protějškem Mariuszem Blaszczakem a sdělil mu, jaký názor mají Spojené státy na věc. Poděkoval mu za ochotu, kterou Polsko projevilo. Jeho premiér Matuesz Morawiecki dříve během dneška zopakoval, že o případném dodání stíhaček na Ukrajinu by muselo rozhodnout celé NATO.

Nejasnosti okolo plánu, které v úterý vzbudilo polské oznámení i chladné přijetí z americké strany, jsou podle agentury AP vzácným veřejným nesouladem mezi členy NATO. Aliance se snaží podporovat ukrajinskou armádu a zároveň nezabřednout do širšího konfliktu s Ruskem, které sousední zemi 24. února napadlo.

O možnosti poskytnutí polských stíhaček Ukrajině se hovořilo řadu dní, šéf americké diplomacie Antony Blinken o víkendu prohlásil, že pokud by se tak Varšava rozhodla, pomohl by Washington posílit polské letectvo americkými stroji F-16. USA se nicméně podle pozorovatelů zjevně zdráhaly zaslání polských strojů na Ukrajinu oficiálně podpořit nebo se na něm přímo podílet.

Michal Baranowski, ředitel varšavské pobočky think tanku German Marshall Fund agentuře AP řekl, že polskou stranu zaskočilo to, že Blinken o migy požádal veřejně. "Bylo to považováno za nátlak ze strany Spojených států na Varšavu. A proto zareagovala tak, že se míč snažila vrátit na americkou stranu hřiště," uvedl Baranowski. Dodal, že "o všem se mělo jednat za zavřenými dveřmi".

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes možnost zaslání polských stíhaček Ukrajině přes Američany označil za "velmi nežádoucí a potenciálně nebezpečný scénář". Rusko dříve varovalo, že podporu ukrajinských vzdušných sil třetí stranou by považovalo za její zapojení do konfliktu.

Polsko v úterý večer nabídlo, že své stroje MiG-29 pošle na americkou základnu Ramstein v Německu. Jak by se následně dostaly na Ukrajinu, nebylo jasné. Bezprostředně po oznámení Varšavy také nebylo jasné, jak se k návrhu staví Washington. Z následného vyjádření náměstkyně šéfa americké diplomacie Victorie Nulandové vyplývalo, že USA polská iniciativa zaskočila.

"Z toho, co vím, s námi svůj plán na dodání letadel předem nekonzultovali," uvedla na adresu Poláků Nulandová.

Témata:  Ukrajinská krize NATO (Severoatlantická aliance) MiG 29

Související

Aktuálně se děje

7. srpna 2025 14:10

Předvolební přání Miloše Zemana se nesplní. Udělal to bez Klause

Sněmovní volby se nezadržitelně blíží, proběhnou již na začátku září. Promluvit lidem do duše se před nimi snaží i bývalí prezidenti. Miloš Zeman dokonce věřil, že v této věci spojí síly se svým předchůdcem Václavem Klausem. Nakonec je ale všechno jinak. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Vladimir Putin

Komentář

Příměří za ruských podmínek nevydrží. Dalším Putinovým cílem bude totální likvidace Ukrajiny a útok na Evropu

Setkání ruského vůdce Vladimira Putina s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem se zřejmě blíží, zatímco Kreml ustupuje od přímých jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským. Moskva nadále trvá na anexi čtyř ukrajinských oblastí, což je pro Kyjev nepřijatelné. Jakékoli příměří by navíc bylo jen dočasné; Rusko může po pauze znovu zaútočit. Oslabená Ukrajina by navíc ohrozila bezpečnost celé Evropy, která není připravena čelit plnohodnotné ruské agresi ani na frontě, ani v hybridní válce.