reklama

Estonsko, Litva a Lotyšsko se chystají na hranicích s Ruskem a Běloruskem vystavět obrannou linii včetně stovek bunkrů. Dnes to oznámilo estonské ministerstvo obrany s tím, že ministři obrany všech zmíněných zemí podepsali už dohodu podepsali.

"Ukrajinská válka, kterou vedou Rusko, potvrzuje, že kromě vojenského vybavení, střeliva a lidských zdrojů jsou nezbytná i fyzická obranná zařízení na hranicích," prohlásil estonský ministr obrany Hanno Pevkur.

Lotyšský ministr obrany Andris Spruds následně na sociální síti dodal, že baltské země plánují vytvořit obrannou linii na ochranu východního křídla NATO a zároveň bránit volnému pohybu potenciálních nepřátel.

Ruská agrese v regionu vyvolala obavy v baltských zemích, že by mohly být dalším cílem v plánech Moskvy, pokud by Rusku uspělo v jeho postupu na Ukrajině. Všechny tři země jsou členy EU a NATO a od začátku invaze v únoru 2022 vyjadřují podporu Ukrajině.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj už dříve tento týden varoval v Davosu před nebezpečím spojeným s možným dalším odkladem západní pomoci. Zelenskyj zdůraznil, že bez finanční podpory by Rusko bylo schopno dobýt Ukrajinu, a to by mohlo vést k válce mezi Severoatlantickou aliancí (NATO) a Ruskem.

Německá armáda má dokonce vypracovaný podrobný scénář potenciálního konfliktu mezi zeměmi NATO a Ruskem, který zahrnuje nasazení desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku.

Podle dokumentu, k němuž získal přístup deník Bild, by ruská mobilizace mohla začít v únoru a scénář končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany odmítlo komentovat tento scénář, ale uvedlo, že zkoumá různé možnosti, včetně těch, které mohou být málo pravděpodobné.

Podle tohoto scénáře by Rusko mohlo začít novou mobilizaci v únoru, což by vedlo k odvedení 200 000 mužů do armády. Následně by, díky váznoucí západní podpoře pro Ukrajinu, dosáhlo významného úspěchu v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám.

Moskva by poté pokračovala rozsáhlými kybernetickými útoky v Pobaltí a provokacemi využívajícími ruskou menšinu v pobaltských republikách.

Rusko by v září využilo společné manévry s Běloruskem k rozmístění 50 000 ruských vojáků na západě Ruska a v Bělorusku. Scénář počítá s další eskalací v říjnu, kdy by Rusko přemístilo rakety středního doletu do Kaliningradu mezi Polskem a Litvou. Zároveň by začalo masivní propagandu tvrdící, že země NATO se připravují na invazi.

Německý scénář přikládá zvláštní pozornost suwalskému průsmyku, strategickému úseku země podél polsko-litevské hranice oddělujícímu Bělorusko od ruské enklávy Kaliningradu. Uměle vyvolaný pohraniční konflikt by v prosinci vedl ke sporu s řadou obětí.

Následovala by mimořádná zasedání Rady bezpečnosti OSN a rozmístění vojáků NATO v Polsku a Pobaltí, což by Rusko reagovalo dalším posílením své vojenské přítomnosti v regionu.

V reakci na Den X, což je v dokumentu označení pro odstrašující opatření, by aliance povolala 300 000 vojáků, včetně 30 000 Němců, do Polska a Pobaltí. Scénář končí 30 dní po Dni X, kdy by se proti sobě postavilo přes půl milionu ruských a aliančních vojáků, přičemž není jasné, zda by Rusko ustoupilo nebo by došlo k válečnému střetu.

Tato příprava na možný konflikt není výjimkou, protože i další státy NATO a Švédsko zkoumají různé scénáře. Německý dokument poukázal na potřebu diskutovat o obraně a zdůraznil, že sice válka s Ruskem není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná.