To, že by mohla letos hlasovat až polovina zúčastněných voličů poštou, se domnívá šéf statistického úřadu Georg Thiel, který je z titulu své funkce předsedou ústřední volební komise. Podobný názor má i německá politoložka Andrea Römmeleová z berlínské vysoké školy Hertie School, která se v rozhovoru se zahraničními novináři odvolávala na očekávání analytiků.

Distanční způsob volby změnil i způsob vedení kampaně politických stran. "My nevolíme 26. září, protože to je jen poslední den voleb," řekla Römmeleová s tím, že volby se konaly každý den posledních několik týdnů, kdy bylo korespondenční hlasování otevřené. "Poštou už volily miliony lidí. Mnozí odborníci říkají, že tak bude hlasovat až polovina voličů," uvedla.

To, že letošní podíl korespondenčních hlasů bude opravdu rekordní, a to nejen rozdílem pouhých jednotek procentních bodů, nasvědčují průběžná hlášení regionálních volebních komisí. Například v Duisburgu v Severním Porýní-Vestfálsku na západě Německa, kde může volit zhruba 319.000 lidí, požádalo podle údajů z 20. září o možnost korespondenční volby 102.000 voličů. K tomuto termínu na 75.000 lidí již hlas také odeslalo. V předchozích parlamentních volbách v roce 2017 chtělo korespondenčně hlasovat 56.000 lidí, z nichž 53.000 tak nakonec skutečně učinilo.

O rekordu již nyní hovoří také šéf regionálního statistického úřadu v Porýní-Falci Marcel Hürter, který vede zemskou volební komisi. Novinářům sdělil, že podle předběžné bilance se počet hlasů odevzdaných poštou v této spolkové zemi blíží k polovině všech oprávněných voličů. "Oproti spolkovým volbám v roce 2017 počet zájemců o poštovní hlasování výrazně vzrostl," řekl Hürter. Uvedl, že více než polovina oprávněných voličů hlasovala korespondenčně v okrese Jihozápadní Falc a zhruba polovina průmyslové měst Kaiserslautern.

Zvýšený zájem o korespondenční hlasování hlásí i Sasko, kde má v průzkumech s 26 procenty hlasů silnou pozici protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Tato strana, která je označována za populistickou až krajně pravicovou, tento způsob hlasování považuje za riskantní, neboť podle ní umožňuje rozsáhlé podvody.

"Hlasování poštou není žádné řešení, ale naopak problém," uvedla na facebooku lipská pobočka AfD s tím, že má informace o četných volebních podvodech z celého Německa. "Volte výhradně ve volebních místnostech," vyzvala pobočka své příznivce. Ale i v Lipsku bude zájem o korespondenční volbu rekordní.

Poštou se letos rozhodla volit mimo jiné dosluhující kancléřka Angela Merkelová, která po 16 letech v čele Německa odchází z politiky. Kolik německých občanů se zachová stejně, bude známo po zveřejnění výsledků. Při posledních parlamentních volbách v roce 2017 takto hlasovalo 28,6 procenta zúčastněných voličů. Celková volební účast tehdy činila 76,2 procenta. Letos v 83milionovém Německu může hlasovat 60,4 milionu lidí.

Nevýhodou korespondenčního hlasování je dodržení termínů. Volební komise doporučovaly, aby lidé vyplněné lístky odeslali do 22. září, aby bylo zajištěno včasné doručení k volebním komisím. Německá pošta na svých internetových stránkách slíbila, že bez problémů bylo odeslání i 23. září. O podklady pro korespondenční hlasování mohli ale lidé v řádném termínu žádat až do večera 24. září. V takovém případě ale musí hlas osobně odevzdat, protože doručení poštou již není zaručeno.

V případě náhlého onemocnění covidem-19 je možné po předložení lékařského potvrzení požádat o korespondenční volbu až do nedělního odpoledne. Lístky v takovém případě vyzvedne neinfikovaný člověk na základě plné moci, ten je poté také v zastoupení odevzdá.