Británie je připravená dál zpřísnit sankce proti Rusku a udělá vše, co je v jejích silách, aby pomohla Ukrajině. Po jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým to dnes řekl britský ministerský předseda Boris Johnson. Podle něj je zřejmé, že prezident Vladimir Putin je připravený využít "barbarskou taktiku" zaměřenou i proti civilistům. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes opět vyzval Rusko, aby válku okamžitě ukončilo. Řekl také, že navzdory hrozbám ze strany Moskvy ohledně použití jaderný zbraní aliance nepovažuje za nutné měnit stupeň pohotovosti svých jaderných zbraní.
Johnson na tiskové konferenci ve Varšavě čelil i emotivním otázkám z publika. Šéfka jedné z ukrajinských neziskových organizací se ho ptala, proč Británie a Západ neustaví nad Ukrajinou bezletovou zónu, když při ruském ostřelování umírají ženy a děti. "NATO není ochotné se bránit, protože se obává třetí světové války. Ale ta už začala a úder už pociťují ukrajinské děti," obrátila se na britského premiéra Ukrajinka.
"Musím to říci upřímně. Pokud mluvíme o bezletové zóně, tak jsem už i (ukrajinskému prezidentovi) Volodymyru Zelenskému několikrát zopakoval, že důsledkem by bohužel bylo, že by se Británie podílela na sestřelování ruských letadel a zapojila se do přímého boje s Ruskem - to my udělat nemůžeme," citoval Johnsonovu odpověď server Independent.
"Je jasné, že Vladimir Putin je připravený použít barbarskou a nevybíravou taktiku proti nevinným civilistům, bombardovat obytné budovy, ostřelovat je, zabíjet děti, jak se už ve stále větších počtech děje," řekl Johnson po jednání ve Varšavě. "Jsem absolutně přesvědčený, a to přesvědčení v průběhu tohoto hrůzného konfliktu roste, že Putin nakonec prohraje," dodal.
"Jsme samozřejmě připravení přijmout v naší zemi ukrajinské uprchlíky... ve vysokém počtu, což už děláme a budeme dělat dál," uvedl dále britský premiér, který ve vlasti čelí stále většímu tlaku svých spolustraníků i opozice, aby nabídl uprchlíkům větší pomoc, upozornil list The Guardian.
Agentura DPA napsala, že úřady v Británii chtějí umožnit Ukrajincům žijícím v této zemi, aby za nimi přijelo více rodinných příslušníků než doposud. Mohlo by jít podle Johnsona o 200.000 lidí. Kromě toho Londýn plánuje vytvořit "humanitární program". DPA připomíná, že restriktivní přistěhovalecká politika byla jedním z klíčových slibů Johnsonových konzervativců před referendem o brexitu v roce 2016. Nicméně nyní se v britské společnosti projevuje velká míra solidarity s Ukrajinou.
Morawiecki po schůzce s Johnsonem řekl, že to, co dnes Polsko chce a na co se zaměřuje, jsou balíky protiruských sankcí a posílení východního křídla NATO.
Dříve během dneška se s polským prezidentem Andrzejem Dudou sešel generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a vyzval Rusko, aby stáhlo veškeré své jednotky, zapojilo se do diplomatických jednání a válku okamžitě ukončilo. "NATO je obranná aliance, nestojíme o konflikt s Ruskem," řekl Stoltenberg. Řekl také, že aliance udělá vše, co je potřeba pro ochranu a obranu spojenců. "Ale nemyslím si, že je třeba nyní měnit stupeň pohotovosti jaderných sil NATO," uvedl. Agentura AP poznamenala, že NATO jako takové jaderný arzenál nevlastní, mají ho tři jeho členské země: Francie, Británie a Spojené státy.
Stoltenberg i Johnson se z Polska ještě dnes přesunou do Estonska.
Británie: Rusové za poslední den udělali při postupu na Kyjev jen malý pokrok
Ruské jednotky za poslední den udělaly při svém postupu na Kyjev jen malý pokrok, zřejmě kvůli pokračujícím potížím s logistikou. Ve své nové zprávě o situaci na bojišti to dnes uvedlo britské ministerstvo obrany. Podle Londýna Rusko zintenzivnilo činnost dělostřelectva zejména severně od Kyjeva, v Charkově a Černihivu, v hustě obydlených oblastech se tak podstatně zvýšilo riziko civilních obětí.
"Rusko nedokázalo ovládnout vzdušný prostor nad Ukrajinou, což vedlo k přechodu na noční operace, jež mají zmenšit jejich ztráty," uvedlo ministerstvo.
"Pro Putina se z toho stává nohem nebezpečnější podnik, než očekával," řekl dnes stanici Sky News vicepremiér Dominic Raab. "Na ruské síly to má demoralizující dopad a zároveň to posiluje odhodlání Ukrajinců," dodal.
"Pokud by Putin okupoval Kyjev nebo i jedno či více dalších velkých měst, neznamenalo by to konec, protože pak se Ukrajinci uchýlili nejspíš k nějaké formě partyzánských bojů, která by trvala mnohem mnohem déle," řekl Raab.
Britský premiér Boris Johnson dnes odlétá na jednání do Polska a Estonska. "Společně s našimi spojenci bude Británie dál vyvíjet maximální možný tlak na Putinův režim, aby ho donutila nést následky za jeho postup na Ukrajině," řekl premiér před cestou, během které se má sejít rovněž s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Šéfka britské diplomacie Liz Trussová odcestuje do Ženevy, kde má promluvit na zasedání Rady pro lidská práva OSN.
Přes 150 bývalých parašutistů z Británie míří na Ukrajinu
Na Ukrajinu míří více než 150 bývalých výsadkářů z Británie, kteří sloužili v Afghánistánu, aby se zapojili do bojů s ruskými jednotkami. Dnes o tom informoval list The Times. Mezi čelnými britskými představiteli však zatím není shoda ohledně Britů, kteří se chtějí vydat na Ukrajinu a pomoci v bojích. Aktivní vojáci se do konfliktu nesmí zapojit.
Šéfka britské diplomacie Liz Trussová prohlásila, že "rozhodně" podporuje, aby Britové odjeli na Ukrajinu. To je ale v rozporu s oficiálním doporučením ministerstva zahraničí ohledně cest na Ukrajinu. Není také jasné, zda Britové, kteří se do války zapojí, nebudou po návratu do vlasti čelit trestnímu stíhání.
Státní zastupitelství pro Anglii a Wales (CPS) v roce 2014 varovalo, že Britové, kteří odjeli bojovat do syrské občanské války, se mohou dopustit trestného činu, i když se přidali k povstalcům bojujícím za svržení prezidenta Bašára Asada.
Britská armáda oznámila v pondělí všem vojákům a záložníkům, že se nesmí zapojit do konfliktu. Jeden z brigádních generálů však listu řekl, že slyšel o vojácích, kteří uvažují o tom, že na Ukrajinu odjedou bez povolení.
Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová uvedla, že poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k vytvoření "mezinárodní legie", se o možnost bojovat za Ukrajinu přihlásilo několik tisíc cizinců.
Ukrajinskému velvyslanectví také napsaly stovky Britů, včetně 73letého muže, že se chtějí do bojů zapojit. Nejmenovaný úředník deníku řekl, že se na Ukrajinu sjíždějí veteráni z celého světa. "Přijede spousta lidí z celého světa, z Mexika, USA, Evropy a Asie. Mnoho z nich jsou bývalí britští vojáci, někteří ze speciálních i běžných jednotek," uvedl.
Zdroj deníku, který je ve skupině bývalých výsadkářů na WhatsAppu, uvedl, že 150 z nich je na cestě do Polska. Poté zamíří na Ukrajinu.
Čtyřiatřicetiletý Shane, který byl dvakrát na misi v Afghánistánu, se rozhodl vydat na Ukrajinu poté, co slyšel vyjádření Trussové. "Rusko bezdůvodně pošlapává demokratická práva země a já se nehodlám dívat, jak jim to prochází," vysvětlil bývalý odstřelovač. Bývalý vojín Connor Darton se také chystá na Ukrajinu. "Jeden člověk svět nezmění, ale určitě se o to můžeme pokusit," vysvětlil a dodal, že ho inspirovalo vyjádření Trussové.
Po nedělních komentářích ministryně zahraničí se v pondělí konala jednání napříč vládou. Ministr obrany Ben Wallace vyzval Brity, aby necestovali, protože situace na Ukrajině je velmi nebezpečná a mohou tam zemřít. Dodal, že existují lepší způsoby pomoci.
Podle britského prince Charlese čelí Ukrajina "brutální agresi"
Britský princ Charles popsal ruský postup na Ukrajině jako "brutální agresi". Při návštěvě hrabství Essex řekl, že aktuální dění je "bezohledným útokem na demokratické hodnoty", citovala jej stanice Sky News. Britská královská rodina se k aktuálnímu politickému dění vyjadřuje jen velice výjimečně, neutrální postoj o víkendu opustil i Charlesův syn William, který spolu s manželkou na twitteru napsal, že stojí na straně Ukrajinců.
"Jsme solidární s těmi, kdo se postavili brutální agresi," řekl dnes následník britského trůnu.
Princ William před několika dny na twitteru napsal, že stojí za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a všemi Ukrajinci, kteří "statečně bojují za svou budoucnost".
Členové britské královské rodiny se drží pravidla, že by měli v politických otázkách zůstat neutrální a jen velmi zřídka otevřeně vyjádří svůj názor. Agentura Reuters připomněla, že právě princ Charles v roce 2014 během návštěvy Kanady způsobil rozruch, když se na veřejnost dostala jeho soukromě pronesená poznámka, že Putin se "chová jako Hitler". Komentář pronesený po ruské anexi Krymu pak ostře odsoudilo ruské ministerstvo zahraničí.
Královna Alžběta zatím dění na Ukrajině nijak nekomentovala. V uplynulém týdnu zrušila všechny své plánované pracovní aktivity poté, co se nakazila koronavirem. Buckinghamský palác oznámil, že královna dnes absolvuje první dvě virtuální audience.
Témata: válka na Ukrajině, Ruská armáda, Boris Johnson, Vladimír Putin, Král Charles III.
Související
21. listopadu 2024 19:33
21. listopadu 2024 17:35
21. listopadu 2024 11:36