Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle EK je polský zákon o zrušení sporné justiční komory pozitivní signál

Polský Sejm, ilustrační fotografie.
Polský Sejm, ilustrační fotografie.
Foto: pis.org.pl

Za "pozitivní signál" označila Evropská komise čtvrteční rozhodnutí polského Sejmu, dolní komory parlamentu, zrušit spornou disciplinární komoru nejvyššího soudu. Informovala o tom agentura DPA. Disciplinární komora, která podle kritiků slouží k trestání soudců neposlušných vůči současné vládě, je jádrem sporu mezi Bruselem a Varšavou o justiční reformy.

Mluvčí Evropské komise ovšem k přijetí návrhu na zrušení disciplinární komory podotkla, že záleží na obsahu právních předpisů, které nakonec začnou platit. Disciplinární komoru, která podle Soudního dvora EU porušuje principy právního státu, má nahradit komora profesní odpovědnosti. Zavedení změn je předpokladem pro to, aby Evropská komise vyplatila Polsku peníze z fondu obnovy po koronavirové pandemii.

Disciplinární komora nejvyššího soudu se zabývá kázeňskými prohřešky soudců a prokurátorů, může je potrestat, případně propustit z funkce. Podle kritiků nejsou její členové nestranní, ale loajální vůči národně-konzervativní vládě.

Politici vládních stran předpokládají, že současný návrh na zrušení disciplinární komory splní podmínky pro to, aby Polsko desítky miliard eur z EU získalo. Bude o něm ještě hlasovat Senát, kde má ale mírnou převahu, opozice. Na závěr ho bude muset podepsat prezident Andrzej Duda, který je autorem návrhu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve čtvrtek oznámil, že 2. června do Varšavy přijede předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Témata:  Polsko Evropská komise (EK) soudy

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.