Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Politické, ne vojenské rozhodnutí. Proč Sok-jol vyhlásil stanné právo?

Jun Sok-jol
Jun Sok-jol
Foto: Wikimedia Commons

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

Prezident Sok-jol, který se již několik měsíců potýká s klesající popularitou a výraznou opozicí v parlamentu, čelil několika vážným problémům, včetně korupčních skandálů, neúspěšného prosazování klíčových zákonů a hrozby impeachmentu jeho spolupracovníků. Vyhlášení stanného práva, které umožňuje armádě převzít kontrolu nad vládou, bylo zjevně zoufalým pokusem zachránit jeho křehkou politickou pozici.

Hned po oznámení prezidentova rozhodnutí se v ulicích Soulu a zejména před parlamentem začaly shromažďovat davy protestujících. Lidé, vyzývaní opozičními politiky, skandovali hesla jako „Ne stannému právu!“ a „Chraňte demokracii!“. Došlo i k nasazení armády, která rozmístila jednotky kolem parlamentu, zatímco na střechách budov přistávaly vrtulníky. Navzdory těmto opatřením se opozici podařilo rychle zorganizovat hlasování, během kterého parlament s jasnou většinou stanné právo zrušil jako neústavní.

Tento vývoj je považován za obrovský zásah do prezidentovy autority a může mít dalekosáhlé důsledky pro politický systém Jižní Koreje. Prezident Sok-jol byl již před vyhlášením stanného práva pod silným tlakem kvůli několika skandálům. Mezi nimi vyniká aféra s luxusní kabelkou Dior, kterou jeho manželka údajně přijala jako dar, a kontroverze kolem manipulace s akciemi, do níž měli být zapleteni lidé z prezidentova okolí.

Opoziční strany nyní volají nejen po zrušení stanného práva, ale také po vyšetřování prezidentova jednání. Mnozí demonstranti dokonce požadují jeho odstoupení. Sok-jol, který byl do úřadu zvolen teprve v roce 2022, se tak ocitá na pokraji politického kolapsu, uvedl server BBC.

Vyhlášení stanného práva v Jižní Koreji, která se od roku 1987 považuje za moderní demokracii, má silně symbolický význam. Naposledy bylo použito v roce 1979 během vojenského puče. Pro mnoho Jižních Korejců je proto současná situace připomínkou temné minulosti země.

Přestože armáda zatím nezasáhla proti zákonodárcům ani demonstrantům, otázka budoucnosti prezidenta Sok-jola zůstává otevřená. Jeho snaha ochránit svou vládu prostřednictvím vojenské síly byla jasně odmítnuta nejen opozicí, ale i částí jeho vlastní strany. Zatímco se země snaží zotavit z tohoto politického otřesu, mezinárodní společenství pozorně sleduje, jak se situace vyvine. Jižní Korea, jakožto klíčový hráč v regionální bezpečnosti a ekonomice, si nemůže dovolit další destabilizaci. 

Témata:  Jižní Korea Jun Sok-jol

Související

Aktuálně se děje

8:26

"Budeme čtyři." Michaela Ochotská oznámila radostnou novinu

Michaela Ochotská oznámila během prvního červnového dne radostnou novinku. Podruhé se totiž stane maminkou. Otcem dítěte bude její současný partner, který ji na konci loňského roku požádal o ruku. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy