Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Prezident Sok-jol, který se již několik měsíců potýká s klesající popularitou a výraznou opozicí v parlamentu, čelil několika vážným problémům, včetně korupčních skandálů, neúspěšného prosazování klíčových zákonů a hrozby impeachmentu jeho spolupracovníků. Vyhlášení stanného práva, které umožňuje armádě převzít kontrolu nad vládou, bylo zjevně zoufalým pokusem zachránit jeho křehkou politickou pozici.
Hned po oznámení prezidentova rozhodnutí se v ulicích Soulu a zejména před parlamentem začaly shromažďovat davy protestujících. Lidé, vyzývaní opozičními politiky, skandovali hesla jako „Ne stannému právu!“ a „Chraňte demokracii!“. Došlo i k nasazení armády, která rozmístila jednotky kolem parlamentu, zatímco na střechách budov přistávaly vrtulníky. Navzdory těmto opatřením se opozici podařilo rychle zorganizovat hlasování, během kterého parlament s jasnou většinou stanné právo zrušil jako neústavní.
Tento vývoj je považován za obrovský zásah do prezidentovy autority a může mít dalekosáhlé důsledky pro politický systém Jižní Koreje. Prezident Sok-jol byl již před vyhlášením stanného práva pod silným tlakem kvůli několika skandálům. Mezi nimi vyniká aféra s luxusní kabelkou Dior, kterou jeho manželka údajně přijala jako dar, a kontroverze kolem manipulace s akciemi, do níž měli být zapleteni lidé z prezidentova okolí.
Opoziční strany nyní volají nejen po zrušení stanného práva, ale také po vyšetřování prezidentova jednání. Mnozí demonstranti dokonce požadují jeho odstoupení. Sok-jol, který byl do úřadu zvolen teprve v roce 2022, se tak ocitá na pokraji politického kolapsu, uvedl server BBC.
Vyhlášení stanného práva v Jižní Koreji, která se od roku 1987 považuje za moderní demokracii, má silně symbolický význam. Naposledy bylo použito v roce 1979 během vojenského puče. Pro mnoho Jižních Korejců je proto současná situace připomínkou temné minulosti země.
Přestože armáda zatím nezasáhla proti zákonodárcům ani demonstrantům, otázka budoucnosti prezidenta Sok-jola zůstává otevřená. Jeho snaha ochránit svou vládu prostřednictvím vojenské síly byla jasně odmítnuta nejen opozicí, ale i částí jeho vlastní strany. Zatímco se země snaží zotavit z tohoto politického otřesu, mezinárodní společenství pozorně sleduje, jak se situace vyvine. Jižní Korea, jakožto klíčový hráč v regionální bezpečnosti a ekonomice, si nemůže dovolit další destabilizaci.
Témata: Jižní Korea, Jun Sok-jol
Související
3. prosince 2024 21:55
3. prosince 2024 21:14
3. prosince 2024 18:11
8. listopadu 2024 16:47
