Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol byl zatčen k výslechu protikorupčním týmem. Tento krok, vůbec první svého druhu vůči úřadujícímu prezidentovi Jižní Koreje, přichází poté, co v prosinci překvapivě vyhlásil stanné právo. Tento dekret, trvající pouhých šest hodin, vyvolal vlnu kritiky, vedl k jeho impeachmentu a zahájení trestního vyšetřování. Uvedl to server CNN.
Drama kolem obsazení prezidentského postu v Jižní Koreji pokračuje. Vyšetřovatelé v pátek neuspěli při pokusu vykonat zatýkací rozkaz a zadržet zvoleného prezidenta Jun Sok-jola, který čelí tzv. impeachmentu. Upozornil na to web DW.
Jihokorejští zákonodárci odhlasovali impeachment prezidenta Hana Tok-su, který byl pověřen plněním povinností po impeachmentu zvoleného prezidenta Jun Sok-jola před dvěma týdny. Informovala o tom BBC. Pro hlasovalo 192 zákonodárců, potřeba bylo více než 151 hlasů.
Jihokorejský parlament schválil v sobotu impeachment prezidenta Jun Sok-jola. Jde o mimořádný politický otřes a druhý případ za poslední desetiletí, kdy bylo vůči jihokorejskému prezidentovi zahájeno řízení o odvolání z funkce. Důvodem impeachmentu je prezidentovo kontroverzní vyhlášení stanného práva, které vedlo k politické krizi a pobouření veřejnosti.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol přežil sobotní hlasování o jeho odvolání z funkce, které zablokovala vládní strana bojkotem. Situace, která zasáhla zemi po prezidentově neúspěšném pokusu vyhlásit stanné právo, však nadále vyvolává značné politické napětí. Uvedl to server CNN.
Jižní Korea čelí vážné politické krizi. Prezident Jun Sok-jol čelí obvinění z údajného pokusu o vzpouru. Jihokorejská policie vyšetřuje jeho rozhodnutí vyhlásit stanné právo, což vyvolalo nejen silnou odezvu opozice, ale také otázky ohledně politické stability v zemi, uvedl server BBC.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. Prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Jihokorejský prezident Yoon Suk-yeol ve čtvrtek naznačil možnost dodávek zbraní Ukrajině, když uvedl, že Soul přehodnocuje svou politiku v reakci na nasazení severokorejských vojáků v ukrajinském konfliktu na straně Ruska, informoval server France24 s odkazem na agenturu AFP.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un by v případě použití jaderných zbraní proti Jižní Koreji riskoval pád svého režimu. Toto varování vyslovil v úterý jihokorejský prezident Jun Sok-jol.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v úterý varoval souseda, když prohlásil, že aliance Jižní Koreji a USA ukončí existenci severokorejského režimu, pokud ten použije jaderné zbraně. Hlava státu to řekla u příležitosti dne vojenských sil.
Jižní Korea a Spojené státy jednají o možnosti uspořádat společné vojenské cvičení s využitím amerických jaderných prostředků, aby dokázaly lépe čelit hrozbám ze strany Severní Koreje, která disponuje nukleárními zbraněmi. Podle agentury Reuters to prohlásil jihokorejský prezident Jun Sok-jol v rozhovoru, který dnes zveřejnil list Čosun ilbo.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyzval Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby zvýšila monitorování jaderných aktivit Severní Koreje. Jun se tak vyjádřil na schůzce s šéfem MAAE Rafaelem Grossim v Soulu.
Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, dnes prohlásila, že jihokorejský prezident by měl "sklapnout". Reagovala tak na opakovanou nabídku Jun Sok-jola, že je jeho země ochotná Severní Koreji poskytnout hospodářskou pomoc výměnou za jaderné odzbrojení, napsala agentura Reuters.
V Jižní Koreji se dnes ujal úřadu nový prezident Jun Sok-jol, který po březnových volbách nahradil ve funkci odcházející hlavu státu Mun Če-ina. Jun ve svém inauguračním projevu řekl, že nechává otevřené dveře pro dialog se Severní Koreou a že pokud se Pchjongjang zcela vzdá atomových zbraní, navrhne Soul plán na podporu tamní ekonomiky.
Prezidentské volby v Jižní Koreji vyhrál s malým náskokem kandidát konzervativní opozice Jun Sok-jol, kandidát vládnoucí demokratické strany I Če-mjong již uznal porážku. Oba muže dělí zhruba 250.000 ze zhruba 32 milionů odevzdaných hlasů. Informovala o tom agentura Reuters.
31. března 2025 21:34
31. března 2025 20:30
31. března 2025 20:07
31. března 2025 17:17
31. března 2025 16:37
31. března 2025 15:26
31. března 2025 12:44
31. března 2025 12:15
31. března 2025 11:25
31. března 2025 10:56
31. března 2025 10:11
31. března 2025 9:33
31. března 2025 8:58
Na Svitavsku došlo o uplynulém víkendu k tragické události při motokrosových závodech. Okolnostmi úmrtí jednoho ze závodníků se zabývá policie. Nařízena byla pitva, která má pomoci objasnit, jak k úmrtí zesnulého muže došlo.
Zdroj: Jan Hrabě
Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.
