Jižní Korea nevylučuje dodávky zbraní na Ukrajinu. Obává se, že severokorejští vojáci v Rusku získají bojové zkušenosti

Jižní Korea čelí stále větším obavám z posílení vojenských schopností Severní Koreje, která by mohla využít zkušenosti získané v ukrajinské válce. „Nyní, vzhledem k míře zapojení Severní Koreje (do války na Ukrajině), budeme postupně upravovat naši strategii podpory v několika fázích. To znamená, že nevylučujeme možnost dodávek zbraní,“ uvedl prezident Jun Sok-jol. Tato slova naznačují, že Soul přehodnocuje svou dosavadní opatrnost v otázce pomoci Ukrajině, která by mohla mít dalekosáhlé geopolitické důsledky.

Prezident Jun Sok-jol varoval, že přítomnost severokorejských jednotek na Ukrajině představuje bezpečnostní riziko pro Jižní Koreu, protože severokorejská armáda získá cenné zkušenosti z reálného konfliktu. Výměnou za vyslání vojáků do Ruska údajně Severní Korea získává od Moskvy vojenskou technologii.

Jižní Korea sice Ukrajinu podporuje, ale zbraně jí zatím neposkytla. Mezitím Pchjongjang a Moskva posílily své vojenské vztahy a letos podepsaly obrannou dohodu, kterou ruský parlament nedávno schválil.

Jihokorejský prezident ve čtvrtek naznačil, že Seoul může v budoucnu poskytnout zbraně Ukrajině, což by znamenalo změnu v dosavadní politice země, která se vyhýbá dodávkám zbraní do zemí v konfliktu. Jun také potvrdil, že diskutoval o Severní Koreji s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a připravuje v nejbližší době setkání.

Spojené státy obviňují Severní Koreu, že dodává Rusku zbraně a munici, které se používají na Ukrajině. Podle ukrajinské a americké rozvědky je v Rusku přítomno až 12 000 severokorejských vojáků. Ruský prezident Putin přítomnost severokorejských jednotek nepopřel.

Také oznámil, že Jižní Korea bude monitorovat situaci ohledně nasazení severokorejských vojáků a v případě rozhodnutí o dodávkách zbraní Ukrajině bude první várka zaměřena na obranné zbraně. Jun Sok-jol upřesnil, že obranné zbraně budou prioritou, ale neposkytl podrobnosti o dalších krocích.

Uvedl také, že v telefonickém rozhovoru s Donaldem Trumpem probírali otázky týkající se Severní Koreje a dohodli se na osobní schůzce v blízké budoucnosti, pravděpodobně ještě letos. Hlavními tématy byly nedávné akce Severní Koreje, včetně vypuštění balonů s odpady na jih, rušení GPS a raketové testy, jako jsou odpalování ICBM, IRBM a SRBM.

Prezident Jun Sok-jol, na rozdíl od svého předchůdce Moona Jae-ina, přistupuje k Severní Koreji tvrdě, zejména v otázkách jaderného vyzbrojování, a zlepšil vztahy se Spojenými státy. Po neúspěchu druhého summitu mezi Kimem Čong-unem a Donaldem Trumpem v roce 2019 Pchjongjang odmítl diplomacii, zdvojnásobil vývoj zbraní a zamítl nabídky Washingtonu na jednání. Trump se během svého prezidentství setkal s Kimem třikrát, ale pokrok v denuklearizaci nebyl žádný. Severní Korea v červenci uvedla, že Trumpovy snahy nezpůsobily žádné podstatné změny.

Témata:  válka na Ukrajině,  armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army),  Jižní Korea,  Severní Korea,  Rusko,  Jun Sok-jol