reklama

Čung Čan-neng si to nejhorší, co se může stát matce, prožila v únoru letošního roku. Ve Wu-chanu, kde se koronavirus objevil poprvé, její syn podlehl nemoci covid-19, píše agentura AFP.

Tato klidná 67letá důchodkyně se od té doby snaží zažalovat místní úřady. Viní je z toho, že na první výskyty nákazy zareagovaly příliš pomalu. Její cesta k spravedlnosti je ale plná překážek: trestní oznámení paní Čung a dalších příbuzných obětí koronaviru byla zamítnuta. Další pozůstalí, kteří by chtěli podat žalobu, jsou zastrašování, aby tak neučinili. Advokátům, kteří tyto rodiny zastupují, je vyhrožováno, že proti nim budou podniknuta odvetná opatření.

A co konkrétně pozůstalí úřadům vytýkají? Že zpočátku před obyvateli výskyt tehdy neznámé nemoci skrývaly.

Covid-19 stál ve Wu-chanu život 3900 lidí a na celém světě mu podlehlo už přes 900.000 osob.

"Oni tvrdí, že epidemie byla přírodní kalamitou. Ale za její závažné důsledky je zodpovědný člověk, a tuto odpovědnost je nutné objasnit," uvádí Čung Čan-neng. "Mám nyní rozbitou rodinu. Už nikdy nebudu znovu šťastná."

Soud ve Wu-chanu obdržel přinejmenším pět žalob, uvádí Čang Chaj, jemuž na covid-19 zemřel otec a který nyní koordinuje rodiny pozůstalých. Příbuzní v každé žalobě žádají odškodné ve výši dvou milionů jüanů (6,7 milionu Kč) a veřejnou omluvu. Soud ale žaloby z nejasných procedurálních důvodů zamítl, tvrdí čínský aktivista za ochranu lidských práv Jang Čan-čchiang. Ten žije ve Spojených státech a skrytě koordinuje dvě desítky advokátů, kteří pomáhají rodinám pozůstalých.

Výskyt koronaviru byl poprvé zachycen loni v prosinci. Úřady ale o nové nemoci obyvatelstvo okamžitě neinformovaly. A lékařům, kteří na novou nemoc upozornili na internetu, se dostalo důrazného napomenutí od policie. Čínská komunistická strana se snaží svou roli bagatelizovat, upozorňuje, že čínský původ viru nebyl vědecky prokázán, a současně připravuje oslavy toho, že byl virus na čínském území poražen.

Důchodkyně Čung Čan-neng na to má ale jiný názor. Připomíná, že úřady zaregistrovaly větší počet nemocných už v polovině ledna. Obyvatelstvo ale na nebezpečí neupozornily, protože přenos z člověka na člověka nebyl tehdy ještě oficiálně prokázán. V těch dnech Čung Čan-neng chodila spolu se svým 39letým synem Pcheng I, který pracoval jako instruktor, bezstarostně na nákupy a chystala oslavy k blížícímu se čínskému Novému roku. "Nevěděli jsme, že autobusy byly plné viru. Ven jsme chodili každý den, a navíc jsme ani nenosili roušky," vysvětluje důchodkyně.

Úřady oznámily izolaci celého města až 23. ledna, až se potvrdil první přenos z člověka na člověka. V ten samý den paní Čung Čan-neng a její syn onemocněli.

Ona se nakonec rychle uzdravila, stav jejího syna se ovšem zhoršoval. Deset dnů se pro něj snažila najít místo v nemocnici. Jenže ve Wu-chanu byly nemocnice přetížené a syn byl hospitalizován až 6. února. Rodiče syna po nástupu do nemocnice, kde po dvou týdnech zemřel, už neviděli.

"Musel být strašně smutný a vystrašený, když neměl poblíž svou rodinu," říká v slzách jeho matka. "Sháněl se po mně nebo po otci? To už se nikdy nedozvíme."

Podle Čang Chaje se jeho otec nakazil covidem-19 v nemocnici ve Wu-chanu. A dodává, že by ho do nemocnice nikdy neodvezl, kdyby na hrozící nebezpečí radnice upozornila obyvatele města dříve. Čang Chaj tvrdí, že se ho teď úřady snaží zdiskreditovat a vypustily fámu, podle které se snaží z příbuzných obětí vymámit peníze. Navíc se úřady snaží infiltrovat do diskusních fór na internetu. "Oni dobře vědí, že pokud se mi podaří dosáhnout soudního přelíčení, tak se se svými žalobami přidají i mnozí další," uvádí.

Po prvním zamítnutí chce Čang Chaj podat novou žalobu u okresního soudu. A tvrdí, že je přes všechna možná rizika odhodlán dotáhnout svou kauzu až k Nejvyššímu lidovému soudu v Pekingu, nejvyšší soudní instanci v zemi.

reklama