reklama

Zeman při setkání řekl Vučičovi, že má pouze dva oblíbené státy, a to Srbsko a Izrael, protože mají odvahu se postavit jakémukoli nepříteli. Vučić ocenil vzájemnou spolupráci, vyzdvihl například rostoucí vzájemný obchod.

Do Srbska Zeman přiletěl v neděli odpoledne. Vučić mu v hlavním městě Srbska přichystal srdečné uvítání, když na něj s čestnou jednotkou čekal přímo na letišti. Cesta z letiště do hotelu, kde Zeman přespal, byla navíc lemována českými a srbskými vlaječkami. Podle českého velvyslance Tomáše Kuchty podobné přijetí Srbsko chystá pro návštěvy, kterým chce dát najevo, že si jich váží. Značný zájem o Zemana projevují i srbská média, podle zástupců české ambasády se jich na odpolední tiskovou konferenci akreditovalo asi 150.

Zeman si v Srbsku zajistil dobré jméno poté, co se opakovaně kriticky vyslovil vůči Kosovu, omluvil se také za alianční bombardování v roce 1999, které ale jako tehdejší premiér schválil. Při poslední návštěvě Srbska v roce 2019 také Vučičovi řekl, že má rád Srbsko, ale nemá rád Kosovo.

Kromě soukromého setkání prezidentů je v plánu i jednání národních delegací. Za Česko do Bělehradu přiletěl například místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) nebo Jaroslav Foldyna (SPD), člen meziparlamentní skupiny ČR - Srbsko.

Ještě před tiskovou konferencí oba prezidenti podepíšou společné prohlášení, ve kterém Srbsko politicky potvrdí vůli darovat Česku budovu Českého domu. Objekt bude poté odpoledne slavnostně otevřen.

Stavbu Českého domu zaplatila ve dvacátých letech 20. století česká krajanská komunita, ale v 60. letech jej zkonfiskovala Jugoslávie. Vučić Zemanovi slíbil, že se zasadí o vyřešení majetkoprávních sporů. Srbsko následně investovalo do opravy domu a většinu budovy je nyní připraveno darovat České republice. Sídlit v něm bude organizace Česká centra i další české agentury a instituce, stejně jako krajanská komunita. Zeman v neděli novinářům připomněl historii Českého domu, kdy budovou prošlo na 2000 lidí prchajících před nacisty z počínajícího protektorátu.

S Vučičem se český prezident naposledy setkal loni v říjnu u příležitosti konání summitu Evropského politického společenství (EPC) na Pražském hradě. Mluvili tehdy například o migrační krizi a vysokém růstu počtu migrantů, kteří přes Českou republiku mířili z Turecka do Německa.

Zeman a Vučić podepsali memorandum o darování Českého domu v Bělehradě

Český prezident Miloš Zeman a jeho srbský protějšek Aleksandar Vučić dnes podepsali memorandum, ve kterém se Srbsko zavazuje České republice darovat Český dům v Bělehradě. Darovací smlouvy budou uzavřeny následně mezi příslušnými institucemi obou zemí. Budovu, kterou postavila před 100 lety česká krajanská komunita a v 60. letech ji zkonfiskovala Jugoslávie, Srbsko opravilo. Vučić se Zemanem ji odpoledne slavnostně otevřou. Sídlit v ní budou Česká centra, české organizace, firmy a krajani.

Zeman se o otevření Českého domu dlouhodobě zasazoval. S Vučičem o něm mluvil například při své návštěvě v Srbsku v roce 2019 i při loňském setkání na Pražském hradě. Srbský prezident mu slíbil, že se o vyřešení majetkoprávních sporů zasadí.

Češi v Bělehradě se podle Pražského hradu snažili již v 19. století o zajištění školy pro své děti. Projekt ale zhatily na počátku 20. století balkánské války a následně první světová válka. Na stavbu se složili výhradně Češi žijící v Bělehradě a Československá obec v Bělehradě. Škola byla otevřena na konci 20. let. Kromě ní se dům stal centrem spolkového života českých krajanů. Mezi lety 1939 a 1941 v něm našli útočiště uprchlíci z protektorátu.

V roce 1964 byla většina domu znárodněna. České spolky se pak snažily o vyřešení majetkoprávních sporů, podařilo se to až po osobním angažmá Vučiče. Srbsko dům před předáním České republice zrekonstruovalo. Část objektu i nadále zůstane v soukromém vlastnictví.

Zeman s Vučičem podepsali Společné prohlášení prezidentů obou zemí o rozvíjení kulturní spolupráce a o zřízení Českého domu v Bělehradě, které má představovat politické stvrzení záměru dům Česku darovat. Darovací smlouvy následně uzavřou příslušné instituce obou zemí.

V domě budou sídlit Česká centra i další české agentury a instituce, stejně jako krajanská komunita. Právě Česká centra by měla mít Český dům ve správě. Aby bylo zajištěno financování, budou některé prostory nabídnuty k pronájmu českým firmám.

Podle českého velvyslance v Srbsku Tomáše Kuchty budou mít k dispozici Česká centra dvě patra. Vyřešena ještě není otázka velkého sálu, jeho využití bude záležet na koncepci šéfa Českého domu, který vzejde z vypsaného výběrového řízení. Využíván by mohl být ke sportu nebo třeba pro výstavy, možnost je i jeho pronájmu jiným organizacím, řekl Kuchta novinářům.