reklama

Sondáž provedl v říjnu washingtonský nevládní institut Atlantická rada ve spolupráci s rakouskou Poradní skupinou pro veřejnou politiku Balkán v Evropě (BiEPAG). Sociologové se v něm ptali obyvatel Albánie, Bosny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska, zda souhlasí tvrzeními jako "Čínská vláda vyvinula virus v laboratoři", "Virus unikl z laboratoře ve Wu-chanu", "Spojené státy vyrobily virus jako biologickou zbraň" či "(miliardář a filantrop) Bill Gates využívá koronavirus, aby lidem ve vakcíně nainstaloval sledovací mikročip".

"O něco více než tři čtvrtiny, přesněji 77,1 respondentů, v zemích západního Balkánu do určité míry či velice věří v některou ze spikleneckých teorií spojenou s covidem-19, na něž jsme se dotazovali. Je mnohem větší podíl, než který vidíme v jiných částech Evropy," citovala stanice RFE/RL vedoucího autora studie Floriana Biebera z univerzity v rakouském Štýrském Hradci. V ostatních částech Evropy se podle něj s podobnými teoriemi ztotožňuje čtvrtina až třetina lidí.

Na vysoká čísla nemá podle spoluautorky Teny Prelecové z Oxfordské univerzity vliv ani tak vzdělání, věk či pohlaví, jako spíše geopolitika - lidé na Balkáně věří takovým spikleneckým teoriím, které odpovídají jejich geopolitickým představám o světě.

Respondenti v Srbsku, které za prezidentství Aleksandara Vučiče pěstuje přátelské vztahy s Pekingem, vyjadřují nejmenší podporu teoriím, podle níž nechala koronavirus vyrobit Čína (35 procent), respektive že virus unikl z laboratoře ve městě Wu-chan (38 procent).

Zcela jiná je situace v proamericky orientované Albánii, kde těmto dvěma nepodloženým tvrzením důvěřuje 65 respektive 58 procent. Podobně podezřívavě se na roli Číny při šíření koronaviru dívají i Chorvaté v Bosně, kteří mají stejně jako Albánci větší sklon věřit USA.

Víra ve spiklenecké teorie má i ryze praktické dopady. Obzvláště znepokojující je v porovnání se zbytkem Evropy nižší ochota lidí podstoupit očkování, varuje Bieber. Více než polovina dotazovaných v pěti ze šesti sledovaných zemí vakcínu odmítla. To vše v situaci, kdy se celý Balkán potýká s mohutnou vlnou pandemie a kdy počty zemřelých v poměru k populaci patří k nejvyšším na světě.

Z výsledků sondáže rovněž vyplývá, že náchylnější věřit konspiračním teoriím jsou odpůrci integrace do EU a rovněž příslušníci menšin, kteří ve zvýšené míře chovají nedůvěru vůči státním institucím a jejich doporučením.

K šíření nedůvěry vůči koronavirovým opatřením nicméně leckdy přispívají i samotné instituce, napsal Bieber na serveru Balkan Insight. Dokládá to na příkladu pravoslavné církve, která se zdráhá měnit staletou tradici svatého přijímání z jedné lžičky. Spiklenecké teorie či fámy týkající se koronaviru neváhají rozšiřovat ani někteří vládní představitelé, přičemž jejich prohlášení mívají velký mediální dopad.

reklama